Český sochař, medailér a legionář Karel Babka využíval figury malého dítěte s mimořádnou oblibou na mnoha svých kresbách, které pochází z doby jeho pobytu na ruské frontě. Dítě pro něj bylo symbolem naděje v lepší budoucnost. Prezentovaná tušová kresba zobrazuje symbol velikonoc, zdobený v ruském ornamentálním stylu. Po jeho obou stranách jsou umístěny postavy českého dobrovolníka v ruské uniformě a ženy, která očekává jeho návrat. Celý motiv je lemován věncem z lipových ratolestí s již zmíněnou centrální figurou dítěte.
Karel Babka (1880–1953) žil a pracoval v Rusku ještě před první světovou válkou. Získal zde několik významných sochařských zakázek. Podílel se na reliéfní výzdobě moskevského hotelu Lux nebo na zhotovení pomníku pro město Smolensk.
Hned na počátku války v roce 1914 vstoupil jako dobrovolník do řad České družiny. Byl zařazen k 1. rotě jako kreslíř společně s J. Bieblem a A. M. Čílou. Následující tři roky působil v Parolkově fotoskupině u 1. čs. střeleckého pluku. Vytvořil zde množství dekorativních návrhů pamětních listů, plakátů a pohlednic. V roce 1918 byl zařazen do sochařských dílen Informačně-osvětového odboru čs. legií v Rusku. V dubnu 1919 došlo k jejich rozdělení na část východní a západní, aby byla zvýšena efektivita stavby pomníků. Babka v hodnosti praporčíka vedl východní skupinu (Středněsibiřskou) se sídlem v Irkutsku. K jeho podřízeným patřili vedoucí stavitel Vilém Kvasnička, hospodář František Bílek, sochař Bedřich Zelený a několik řemeslníků – betonáři, truhláři a kameníci. Po návratu do Československa v roce 1920 pracoval Karel Babka v Památníku odboje jako konzervátor.
Papír, tuš, pastelka, 26,5 x 18 cm.
Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 1926.