KHOP, Václav. Husitský sborník.

Husitský sborník vydaný péčí Clevelandského slavnostního výboru pro uctění 500leté paměti mučednické smrti mistra Jana Husa je odrazem doby a místa svého vzniku. Jeho prostřednictvím mohli přispěvatelé demonstrovat svoji příslušnost k národu a připomenout jedno z významných období české historie. V tomto duchu jsou také koncipovány jednotlivé příspěvky. Patří mezi ně básně, vážící se k husitské tematice, ale i krátké statě pojednávající o životě mistra Jana Husa, o jeho vztahu k národnosti a mravním postojům. Obzvláště zajímavý je příspěvek Oslavy Husovy, jindy a dnes, kde pamětník Václav Šnajdr popisuje své vzpomínky na husovskou tradici v dobách jeho dětství a rozšíření a dostupnost historiografické literatury vážící se k tomuto tématu od poloviny 19. století do roku 1915. Vzpomíná v něm také na první větší oslavy narození Jana Husa v Husinci v roce 1869, dále popisuje tradice, které se v rodném kraji Jana Husa udržely ve spojitosti s jeho působením a které buď sám zažil, či slyšel. Věnuje se i husovské tradici v Americe a popisuje její symboliku a slavnosti pojící se zde k ní.

Sborník obsahuje také čtyři medailonky osobností období husitských válek, Jeronýma Pražského, Jana Žižky z Trocnova, císaře Zikmunda Lucemburského, který je zde vykreslen jako „ryšavá saň“ zcela poplatně dobovým tendencím, a Prokopa Holého, známého také jako Prokop Veliký. Tento radikální husitský kněz, kazatel a vojevůdce, který se stal v letech 1430–1433 hejtmanem táborské polní obce, ačkoliv stál v čele vojsk a řídil bojové operace, údajně nikoho nikdy nezabil ani neprolil kapku cizí krve, tak jak náleží duchovní osobě. O jeho mládí toho není příliš známo, víme ale, že patrně vyrůstal v patricijské rodině strýce a v mládí cestoval po Evropě a navštívil i Jeruzalém. Tyto cesty mu pomohly rozšířit si politický přehled, který mohl obratně využít při mnoha diplomatických jednáních, kterých se na straně utrakvistů později účastnil. Byl vysvěcen na kněze a v rámci husitských válek se coby zralý muž účastnil například bitvy u Ústí nad Labem a mnohých dalších střetů. V roce 1428 se připojil k tažení na území Horních Uher, podílel se na organizaci několika rejs, které měly jak zásobovací, tak strategický význam, a v roce 1429 dojednal příměří mezi znesvářeným Starým a Novým Městem pražským. Vedl řadu diplomatických jednání, například s polským králem Vladislavem, podílel se na “chebských rozhovorech“, které vyústily v úmluvy zvané Soudce chebský, které otvíraly možnost k jednání v Basileji, kterého se také účastnil. Byl přítomen obléhání Plzně, ale po roztržce, která následovala po neúspěšné spížní výpravě, je opustil. Následujícího roku 1434 potom stanul v bitvě u Lipan na radikální straně táboritů a sirotků, kde také padl.

Husitský sborník je vázán v papírových deskách, obsahuje 64 stran, 2 černobílé ilustrace a jednu fotografii a byl vydán českými krajany vlastním nákladem v roce 1915 v Ohiu. Sborník především reflektuje názory a nálady současníků a českých krajanů žijících v Americe k této problematice, do kterých se promítají soudobé politické procesy a problémy, které rezonovaly společností. Stává se tak cenným svědectví doby svého vydání.

Citace:

KHOP, Václav. Husitský sborník. Cleveland: Clevelandský slavnostní výbor, 1915. 59 s.