KISSINGER, Henry A.  Nuclear weapons and foreign policy

KISSINGER, Henry A. Nuclear weapons and foreign policy

Lze bez nadsázky říci, že Henry Kissinger patří k legendám americké diplomacie. Jeho kariéra byla závratná. Jako německý židovský emigrant to dotáhl až na pozici státního tajemníka dvou prezidentů USA.

Kissinger se narodil v německém Fürthu roku 1923. S tím, jak se v Německu postupně od roku 1933 stupňovaly perzekuce proti židovskému obyvatelstvu, se Heinzovy (takové bylo Kissingerovo rodné jméno) rodiče rozhodli roku 1938 emigrovat do Spojených států. Heinz se velmi rychle aklimatizoval a začal večerně navštěvovat Washington High School a ve dne pracoval v továrně. V roce 1943 se nechal odvést do armády a zároveň získal americké občanství. Sloužil u 84. pěší divize. Nakonec se však dostal k vojenské kontrarozvědce jako tlumočník. V červnu 1945 měl na starosti denacifikaci okrsku Bergstraße ve městě Besheimu.

Od roku 1946 začal vyučovat na European Command Intelligence School v Camp King. V roce 1950 získal na Harvardu bakalářský titul v politických vědách, roku 1951 pak magisterský titul a konečně roku 1954 pak titul PhD. Jeho disertační práce se zabývala evropskou metternichovskou politikou po napolenských válkách. Disertace byla roku 1957 vydána pod názvem A World Restored: Metternich, Castlereagh and the Problems of Peace (česky vyšlo roku 2009 pod názvem „Obnovení světového řádu: Metternich, Castlereagh a otázka míru 1812-1822). Kissingerova hvězda od této chvíle strmě stoupala a svého zenitu dosáhla v letech 1973 až 1977, kdy Kissinger působil jako státní tajemník prezidentů Geralda Forda a Richarda Nixona.

Námi představovaná publikace spadá do raného období Kissingerovy kariéry. Byla vydána roku 1957 a představuje Kissingerův pohled na možnosti americké zahraniční politiky po vynálezu atomové bomby. Avšak téměř stejně intenzivně, jako se věnuje mezinárodně politickým souvislostem, se autor knihy zabývá i vojenskou částí této problematiky – účinností samotných bomb na města, výběrem cílů, vlivy záření atd. Kissingerova práce je velmi cenná mimo jiné také z důvodu data svého vzniku. Kniha vyšla v roce 1957, krátce po maďarském povstání a po Suezské krizi roku 1956. A jen několik let po ukončení korejské války. Je třeba zdůraznit, že to byl korejský konflikt, který jasně ukázal, že je možná tzv. omezená válka mezi velmocemi, i pokud vlastní atomovou zbraň. A právě tato tzv. omezená válka tvoří leitmotiv Kissingerovy práce.

Nepochybně se jedná o zásadní práci, která nejenže dobře analyzuje situaci, v níž se nacházela americká zahraniční politika kolem poloviny 50. let, ale také podává erudovaný výklad o teoretických možnostech použití – či nepoužití - atomových zbraní v případě „horké“ konfrontace mezi USA a SSSR. Nejen z těchto důvodů by kniha neměla uniknout pozornosti čtenáře.

Citace:

KISSINGER, Henry Alfred. Nuclear Weapons and Foreign Policy. New York: Harper&Brothers, 1957. 464 s.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…