Kompozitní střely

Kompozitní střely

Při archeologickém výzkumu hradu Sion v letech 1961 až 1964 došlo k nálezu olověných projektilů, kulí i válečků, z nichž některé mají železné jádro. Další takové projektily byly nalezeny systematickým detektorovým průzkumem kolegů z Památkového ústavu. Obléhatelé i obránci jimi po sobě vzájemně stříleli z hákovnic a píšťal při obléhání hradu v létě 1437, což znamená, že projektily kombinující olovo a železo byly obecně známé a používané. Nazýváme je kompozitními střelami a jejich princip byl následující: Měkčí olověný obal dodával projektilu hmotnost pro lepší balistické vlastnosti a zároveň se při dopadu na cíl, jímž byl protivník v plátové zbroji, měnila kinetická energie střely na tepelnou, olovo změklo a „přilepilo“ střelu na plát zbroje. Tvrdší železné jádro setrvačností postupovalo dál a penetrovalo plechový plát i vše, co bylo za ním. Velmi zajímavé by bylo provést experiment a sledovat na záběrech vysokorychlostní kamery chování střel a jejich účinky při dopadu na cíl.

Proč došlo později k opuštění kombinace olova a železa, není zřejmé. Princip zůstal zapomenut až do konce 19. století, kdy jej znovu vynalezl ruský admirál Stěpan Osipovič Makarov (1849‒1904). Ten zkombinoval měkkou litinu a ocel, přičemž z prvého kovu zkonstruoval tzv. představnou čepici, někdy zvaná makarovka, z druhého pak dělostřeleckou střelu. Princip fungování je stejný a používá se dodnes u střel typu APCBC – Armour-piercing, caped, ballistic capped (střela s protipancéřovou čepicí a balistickou špičkou/čepicí).

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…