Dlouhá a těžká puška opatřená vodotěsným kolečkovým zámkem je vynálezem francouzského původu, jenž našel uplatnění i ve střední Evropě. Nejspíše ve střední Evropě vznikl i představovaný, neznačený a nedatovaný exemplář. Styl výzdoby zámkové desky odkazuje spíše ke starším obdobím, ale vodotěsný kolečkový zámek v této podobě se objevuje ve střední Evropě nejdříve kolem roku 1640.
Termín „vodotěsný zámek“ neznamená, že by ze zbraně s tímto zámkem bylo možné střílet ve vodě. Konstrukce měla pouze zabránit zvlhnutí střelného prachu a umožnit použití zbraně i za deště. Křesací kámen byl upevněn ve sklopném krytu pánvičky, jenž zde současně slouží jako kohout a má podobu ležícího lva. Osa kolečka určená k napnutí bicího mechanismu neprochází skrze zámkovou desku, ale vyčnívá na opačné, levé straně zbraně. Bicí pružina má tvar písmene U (na rozdíl od francouzských exemplářů se spirálovou pružinou).