Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918

Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918

Fotogalerie

Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918
Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918
Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918
Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918
Umělec světového formátu, tvůrce výtvarného směru zvaného abstrakce, František Kupka vytvořil za svého života díla, která náleží ke klenotům evropského kulturního dědictví 20. století. O jeho umělecké dráze bylo napsáno mnoho, avšak povědomí o Kupkovi jako aktivním vojákovi, příslušníkovi roty Nazdar a později 21. střeleckého pluku čs. legií, je již známo méně.
František Kupka žil již před první světovou válkou několik let v Paříži, a tak se mohl na jejím počátku ihned přihlásit do řad českých a slovenských dobrovolníků na straně dohodových zemí. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu. Poté onemocněl a do frontových zákopů se již nevrátil. O to více se mohl během války zapojit do politické a propagační práce. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli čs. zahraničního odboje.
V říjnu roku 1918 vstoupil Kupka opět do aktivní služby v čs. zahraniční armádě ve Francii, a to k 21. střeleckému pluku. V té době vytvořil první návrhy uniforem rodící se československé armády. V hodnosti kapitána se následujícího roku vrátil do Československa. Jako vedoucí Uměleckého sboru MNO stál Kupka u zrodu myšlenky vzniku Památníku odboje, dnešního Vojenského historického ústavu.
V Československu však František Kupka nevydržel dlouho. V roce 1922 odjíždí naprosto nepochopen uměleckou veřejností zpět do Francie. Je zvláštní, že podobný osud čekal po válce také další neméně významnou osobnost našeho zahraničního odboje, Vojtěcha Preissiga.
Návrh pamětního listu, který měl připomenout jména padlých legionářů na území Francie, vytvořil František Kupka pravděpodobně kolem roku 1918. Pozoruhodné je, že autor vytvořil dvě varianty návrhu na obě strany jednoho listu.

Sbírkový předmět získal Památník osvobození v roce 1937 darem od Jindřicha Waldese.

Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918; kvaš, akvarel; 32,5 x 50 cm

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…