Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918

Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918

Umělec světového formátu, tvůrce výtvarného směru zvaného abstrakce, František Kupka vytvořil za svého života díla, která náleží ke klenotům evropského kulturního dědictví 20. století. O jeho umělecké dráze bylo napsáno mnoho, avšak povědomí o Kupkovi jako aktivním vojákovi, příslušníkovi roty Nazdar a později 21. střeleckého pluku čs. legií, je již známo méně.
František Kupka žil již před první světovou válkou několik let v Paříži, a tak se mohl na jejím počátku ihned přihlásit do řad českých a slovenských dobrovolníků na straně dohodových zemí. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu. Poté onemocněl a do frontových zákopů se již nevrátil. O to více se mohl během války zapojit do politické a propagační práce. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli čs. zahraničního odboje.
V říjnu roku 1918 vstoupil Kupka opět do aktivní služby v čs. zahraniční armádě ve Francii, a to k 21. střeleckému pluku. V té době vytvořil první návrhy uniforem rodící se československé armády. V hodnosti kapitána se následujícího roku vrátil do Československa. Jako vedoucí Uměleckého sboru MNO stál Kupka u zrodu myšlenky vzniku Památníku odboje, dnešního Vojenského historického ústavu.
V Československu však František Kupka nevydržel dlouho. V roce 1922 odjíždí naprosto nepochopen uměleckou veřejností zpět do Francie. Je zvláštní, že podobný osud čekal po válce také další neméně významnou osobnost našeho zahraničního odboje, Vojtěcha Preissiga.
Návrh pamětního listu, který měl připomenout jména padlých legionářů na území Francie, vytvořil František Kupka pravděpodobně kolem roku 1918. Pozoruhodné je, že autor vytvořil dvě varianty návrhu na obě strany jednoho listu.

Sbírkový předmět získal Památník osvobození v roce 1937 darem od Jindřicha Waldese.

Kupka František: návrh pamětního listu České kolonie; kolem 1918; kvaš, akvarel; 32,5 x 50 cm

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…