Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub, výr. č. 12234

Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub, výr. č. 12234

Fotogalerie

Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub
Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub
Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub (palubní deska)
Ráno dne 16. prosince 1944 začala mohutná a hlavně neočekávaná německá protiofenzíva, která je u nás známá jako Bitva v Ardenách. Německé obrněné svazky učinily ve frontové linii hluboký průlom a postupovaly směrem na Antverpy a Brusel. Překvapivý útok byl mimo jiné umožněn velice nepříznivým zimním počasím, kdy nemohla vzlétat spojenecká letadla. Zásluhu na tom, že se spojeneckému velení podařilo udělat si představu o rozsahu průlomu, měla také malá průzkumná letadla, kterým se říkalo "Grasshopper", mezi něž patřil i známý Piperův "Cub". Po odchodu šéfkonstruktéra C. G. Taylora ze společnosti Taylor Aircraft Corp. byla továrna druhým společníkem přejmenována na Piper Aircraft Co. a počala produkovat mírně upravený úspěšný E-2 Cub, ze kterého se stal Piper J-2 Cub. Dalšími změnami pak vznikl slavný typ J-3. Stroj byl nabízen ve třech verzích podle určení a vybavení a mohl se lišit také typem a výkonem motoru. Nejvíce se rozšířil s motorem firmy Continental. Před vstupem USA do války opouštěl továrnu v Lock Havenu každých sedmdesát minut jeden Cub. Civilní J-3 se vyráběly až do roku 1942, kdy je nahradila vojenská verze L-4, ze které byla nejpočetnější varianta L-4 H, které se vyrobilo na 1 800 kusů. Po 2. světové válce sloužily tyto letounky také v československém letectvu jako spojovací pod označením K-68, nebo cvičné jako C-8. V Leteckém muzeu VHÚ je vystaven Piper L-4 H ve fiktivním čs. zbarvení. V naší republice se totiž dochoval pouze jeden stroj tohoto typu a to v NTM.

Kbelský Piper pochází z Polska, kde skončil na letišti Bielsko-Biala s původní imatrikulací SP-AHB. Je zajímavé, že některé jeho části použil E. Peniažek, zřejmě místní aviatik, ke stavbě letounu Kukulka se kterým pak ulétl do Spolkové republiky Německo. Zbylé části draku bez motoru byly VHÚ darovány Aeroklubem Republiky Polské dne 14. prosince 1972 na přechodu v Českém Těšíně. Poté proběhla na letounu rozsáhlá renovace techniky Leteckého muzea a ta byla ukončena 25. dubna 1974 slavnostní motorovou zkouškou a instalací stroje do expozice.

Technická data

Motor: Continental A-65-8 o výkonu 65 k
Rozpětí: 10,76 m
Délka: 6,82 m
Hmotnost prázdného letounu: 335 kg
Vzletová hmotnost: 555 kg
Maximální rychlost: 140 km/h
Dostup: 3 500 m
Dolet: 350 km

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…