Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub, výr. č. 12234

Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub, výr. č. 12234

Fotogalerie

Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub
Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub
Kurýrní letoun Piper L-4 H Cub (palubní deska)
Ráno dne 16. prosince 1944 začala mohutná a hlavně neočekávaná německá protiofenzíva, která je u nás známá jako Bitva v Ardenách. Německé obrněné svazky učinily ve frontové linii hluboký průlom a postupovaly směrem na Antverpy a Brusel. Překvapivý útok byl mimo jiné umožněn velice nepříznivým zimním počasím, kdy nemohla vzlétat spojenecká letadla. Zásluhu na tom, že se spojeneckému velení podařilo udělat si představu o rozsahu průlomu, měla také malá průzkumná letadla, kterým se říkalo "Grasshopper", mezi něž patřil i známý Piperův "Cub". Po odchodu šéfkonstruktéra C. G. Taylora ze společnosti Taylor Aircraft Corp. byla továrna druhým společníkem přejmenována na Piper Aircraft Co. a počala produkovat mírně upravený úspěšný E-2 Cub, ze kterého se stal Piper J-2 Cub. Dalšími změnami pak vznikl slavný typ J-3. Stroj byl nabízen ve třech verzích podle určení a vybavení a mohl se lišit také typem a výkonem motoru. Nejvíce se rozšířil s motorem firmy Continental. Před vstupem USA do války opouštěl továrnu v Lock Havenu každých sedmdesát minut jeden Cub. Civilní J-3 se vyráběly až do roku 1942, kdy je nahradila vojenská verze L-4, ze které byla nejpočetnější varianta L-4 H, které se vyrobilo na 1 800 kusů. Po 2. světové válce sloužily tyto letounky také v československém letectvu jako spojovací pod označením K-68, nebo cvičné jako C-8. V Leteckém muzeu VHÚ je vystaven Piper L-4 H ve fiktivním čs. zbarvení. V naší republice se totiž dochoval pouze jeden stroj tohoto typu a to v NTM.

Kbelský Piper pochází z Polska, kde skončil na letišti Bielsko-Biala s původní imatrikulací SP-AHB. Je zajímavé, že některé jeho části použil E. Peniažek, zřejmě místní aviatik, ke stavbě letounu Kukulka se kterým pak ulétl do Spolkové republiky Německo. Zbylé části draku bez motoru byly VHÚ darovány Aeroklubem Republiky Polské dne 14. prosince 1972 na přechodu v Českém Těšíně. Poté proběhla na letounu rozsáhlá renovace techniky Leteckého muzea a ta byla ukončena 25. dubna 1974 slavnostní motorovou zkouškou a instalací stroje do expozice.

Technická data

Motor: Continental A-65-8 o výkonu 65 k
Rozpětí: 10,76 m
Délka: 6,82 m
Hmotnost prázdného letounu: 335 kg
Vzletová hmotnost: 555 kg
Maximální rychlost: 140 km/h
Dostup: 3 500 m
Dolet: 350 km

Aktuálně


Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…