Landsknechti – císařští praporečníci

Landsknechti – císařští praporečníci

Válečným událostem první poloviny 16. století v západní Evropě dominoval dlouhodobý konflikt, známý jako Italské války (1495−1559). Hlavní příčinou střetu mezi Habsburky a francouzským královským rodem Valois bylo soupeření o uchopení co největší moci a vlivu na Apeninském poloostrově. Jedním z nejznámějších střetů těchto válek byla bitva u Pavie, k níž došlo 24. února 1525. V této bitvě bylo francouzské vojsko poraženo a král František I. byl zajat. Vítězství císařských vojevůdců Antonia de Leyva, Charlese de Lannoy, Alfonse d´Avalos a Georga von Frundsberg přišlo dílem osudu v ten samý den, kdy měl císař Karel V. z rodu Habsburků narozeniny.

Prezentované figurky zastupují pěší žoldnéře německého původu, tzv. landsknechty, kteří v daném období představovali jistý archetyp raně renesanční pěchoty. Obě figurky představují praporečníky s typickými motivy habsburských vojsk na praporech – černým císařským orlem ve zlatém poli a křížem svatého Ondřeje z červených ostrví ve stříbrném poli. Druhý jmenovaný symbol, který používala německá i španělská vojska Habsburků, nesl odkaz burgundského vévodství, jehož jediná dědička Marie se po smrti svého otce a posledního vévody Karla Smělého provdala za Maxmiliána I. Habsburského. Ten následně přijal titul burgundského vévody, burgundský dvorský Řád zlatého rouna a tradiční symbol burgundského patrona, svatého Ondřeje, jehož kříž ve tvaru písmene X mívali v 15. století na praporech burgundští ozbrojenci.

Praporečníci jsou oblečeni do kabátců s nabíranými rukávy s kontrastní červenou látkou v prostřizích. Jeden praporečník má kabátec modrý, druhý bílý a druhý jmenovaný přes něj navíc nese hnědou koženou vestu. Oděv spodní poloviny těla tvoří u obou figurek nohavice pod kolena, předchůdkyně pozdějších nabíraných nohavic, tzv. plunder. Celek doplňují punčochy, nízké střevíce s širokou špičkou zvané medvědí tlapy a barety s peřím. Oba landsknechti mají pouze krátké meče katzbalgery jako poboční zbraně, přičemž praporečník s císařským praporem jej drží tasený v ruce.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…