LAUBE, Roman. Z Čech a Moravy až k Severnímu pólu

Dne 22. září 1844 se v Chomutově narodil Gustav Matouš Brosch, jeden z významných námořních důstojníků pocházejících z českých zemí, známý především svojí účastí na rakousko-uherské polární expedici v letech 1872–1874.

Gustav, jehož otec byl Čech a matka Němka, neměl snadné dětství a jeho část strávil ve vojenských výchovných ústavech. Poté byl přijat na námořní akademii a krátce po skončení sardinsko-francouzsko-rakouské války roku 1859 nastoupil jako kadet k c. k. válečnému námořnictvu. V době druhé šlesvické války, roku 1864, sloužil na palubě pancéřové fregaty SMS Don Juan dʼAustria pod velením kapitána řadové lodi (později kontradmirála) Aloise Pokorného. Zúčastnil se například akcí na podporu vylodění rakouských sil na Fríských ostrovech. O dva roky později jej italsko-prusko-rakouská válka zastihla na palubě rakouské šroubové řadové lodi SMS Kaiser. S její posádkou zažil největší bitvu pancéřových lodí své doby, námořní bitvě u Lissy (Visu). V boji se vyznamenal při hašení požáru, který na těžce poškozené řadové lodi vypukl.

Nejvýznamněji se zapsal do historie v letech 1872–1874, kdy se jako 1. důstojník účastnil rakousko-uherské polární expedice v čele Carlem Weyprechtem a rodákem z Teplic Juliem Payerem, financované z větší části moravskoslezským šlechticem Janem Nepomukem hrabětem Wilczekem. Zastoupení rodáků z českých zemí bylo v této výpravě poměrně silné, neboť vedle nadporučíka c. a k. armády Payera a poručíka řadové lodi Brosche k nim patřili ještě praporčík Eduard Orel z Nového Jičína, strojník Ota Kříž z Pačlavic (který jako jediný zahynul) a topič Josef Pospíšil z Přerova. Z důstojníků výpravy nepocházel z našich zemí pouze poručík řadové lodi Weyprecht a šéflékař Julius Kepes (celkem se Payerovy expedice zúčastnilo 24 osob).

Výprava během svého dobrodružného putování objevila neznámé souostroví, které nazvala Zemí Františka Josefa. V dalších pojmenováních se nezřídka objevují reminiscence na české země, ať již jde o Wilczekovu zemi, Broschův ostrov, Teplický záliv nebo Brněnský mys. Země Františka Josefa ale paradoxně nepřipadla Rakousko-Uhersku, neboť expedice byla soukromá, a celé souostroví si roku 1926 přivlastnil SSSR.

Gustav Brosch se během expedice vydal také na jednu ze tří průzkumných výprav se psím spřežením. Rakousko-uherským polárníkům se až v polovině srpna 1874 podařilo dotáhnout čluny k nezamrzlému moři a vydat se na riskantní, ale úspěšnou plavbu k Nové zemi. Do Vídně se slavnostně vrátili 25. září 1874.

Gustav Brosch, který byl za vědecké výstupy expedice povýšen do rytířského stavu a svůj pohled publikoval v textu „Die österreichisch-ungarische Polar-expedition unter Weyprecht und Payer“, se následně vrátil k běžné službě námořního důstojníka. Postupoval v hodnostech a během mezinárodní blokády Kréty roku 1897 již velel pancéřovému křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia, vlajkové lodi rakousko-uherské části blokádní eskadry. O dva roky později byl povýšen na kontradmirála a roku 1904 odcházel do výslužby jako viceadmirál. Zemřel o dvacet let později 18. srpna 1924 ve Štýrském Hradci.

Prezentovaná kniha patří k nemnoha publikacím, které čtenáře seznamují populárně naučnou formou s historií nejvýznamnějších polárních výprav, jichž se účastnili polárníci z českých zemí. Krátký úvod je věnován objevům Islandu, Grónska a Arktidy a prvním doloženým českým cestovatelům, kteří se do těchto severských končin dostali, včetně např. misionářů mezi Eskymáky. Hlavní část knihy se zabývá expedicemi výše zmíněného Julia Payera – první německé na lodích Germanie a Hansa v letech 1869–1870, na níž participoval i teplický geolog doktor Laube, a druhé, rakousko-uherské na lodi Admiral Tegetthoff, s níž se v letech 1872–1874 plavil na sever také Gustav Brosch. Kratší kapitola pojednává o americké Schwatkově výpravě z let 1878–1880, která pátrala po zmizelé Franklinově expedici a jejímž členem byl pražský rodák, geograf a malíř Heinrich Klutschak. Závěrečná třetina knihy pak líčí výpravu vzducholodi Italia v roce 1928, s níž k severnímu pólu letěl i český vědec František Běhounek, a záchraně přeživších po jejím ztroskotání. V dodatcích jsou pak připojeny biografické medailony dalších tří významných českých polárníků – Jana „Eskymo“ Welzla, Vojtěcha Suka a Václava Vojtěcha. Brožovaná kniha je typickou ukázkou publikací z nakladatelství MareCzech, a to jak svým atypickým téměř čtvercovým formátem 19,5 x 21,5 cm, tak bohatou obrazovou, mapovou a fotografickou výbavou. S ohledem na populárně naučnou formu neobsahuje poznámkový aparát, jen seznam použité literatury, v němž dominují memoárové práce Julia Payera, Gustava Laubeho a Františka Běhounka. V závěru nalezneme německé resumé.

Představovaná kniha připomíná nejen 150. výročí návratu rakousko-uherské expedice do Vídně, ale také osudy málo známých důstojníků a polárníků z českých zemí.

Citace:

LAUBE, Roman. Z Čech a Moravy až k Severnímu pólu: historie polárních expedic na lodích Germanie a Hansa (1869 až 1870), na lodi Admirál Tegetthoff (1872 až 1874), a vzducholodi Italia (1928). Vydání 1. Mare-Czech, Praha 2009. 146 stran. ISBN 978-80-86930-11-4. Digitální kopie dostupná z: http://krameriusndk.nkp.cz/search/handle/uuid:cac534e0-cf29-11e7-bfaa-005056827e52

Zdeněk Munzar