Na přelomu let 1943 a 1944 probíhaly tovární zkoušky nové "lavočky" označené La-120. Na rozdíl od předchozí La-5 měla vylepšenou aerodynamikou, olejový chladič se z motoru přesunul pod trup, vstup vzduchu ke kompresoru byl přemístěn do kořenů křídel, upravena byla také vstupní část motoru. Podvozek byl již zcela zakrytý. Dřevěné nosníky křídel byly nahrazeny kovovými. V lednu 1944 byly zahájeny státní zkoušky a od dubna se nová lavočka začala stavět sériově pod označením La-7. Celkem bylo vyrobeno 5 753 letounů La-7 všech verzí. U československého letectva sloužily vedle typu La-5FN (po válce v ČSR označené jako S-95) a cvičné La-5UTI (CS-95) letouny La-7 (S-97) ve druhé polovině 40. let v počtu celkem 54 kusů. Tento konkrétní La-7 (taktické č. 77) s fiktivní kamufláží je zapůjčen ze sbírek NTM.