Vývoj polského cvičného proudového letounu TS-11 Iskra započal v roce 1956 v kolektivu Ing. Tadeusze Sołtyka v Institucie Lotnictwa Warszawa. V roce 1958 se počaly stavět první draky v Centru leteckých konstrukcí WSK Okeçie. Je zajímavé, že první prototyp TS-11, zalétaný 5. února 1960 Andrewem Abłamowiczem, byl vybaven britským motorem Bristol Siddeley Viper 8. Tedy stejným, který poháněl prototyp našeho Aera L-29 Delfín. Také pořízení tehdy embargovaného motoru bylo podobné. My jsme jej získali potají z Itálie a Poláci pod rukou z Jugoslávie.
Pro srovnávací zkoušky v sovětském Moninu byl určen další prototyp TS-11 trupového čísla 03. Ten již byl vybaven motorem HO-10, což byla derivace britského Viperu s tahem 7,74 kN (někteří polští konstruktéři žertem říkali, že písmeno H v názvu znamená Herma řeckého boha zlodějů). Z něj pak byl vyvinut nový, již čistě polský motor SO-1 s tahem 9,8 kN do podoby, která se pak stala standardní pro sériovou výrobu letounu TS-11 Iskra.
Postupným vývojem byl tento motor vylepšen na varianty SO-3 a SO-3W se sedmistupňovým axiálním kompresorem, prstencovou spalovací komorou s 24 palivovými tryskami a jednostupňovou axiální turbínou. Oproti předchůdci SO-1 měl dvojnásobně zvýšený provozní rezurs na 400 hodin a tah 10,8 kN. Celkem bylo do ukončení sériové výroby v roce 1992 vyrobeno ve WSK Rzeszów pro letouny TS-11 Iskra na 580 motorů SO-3 a SO-3W.
Představovaný exponát o průměru 707 mm, celkové délce 2 157 mm a suché hmotnosti 347 kg byl získán do sbírky VHÚ koupí v roce 2022 jako doplněk kolekce obdobných proudových motorů M-701 a Bristol Siddeley Viper.