LIDDEL HART, Basil Henry. The Remaking of modern Armies

Představovat vojenského teoretika a historika Basila Liddela Harta je poněkud zbytečné a jistě postačí napsat, že se jednalo o jednoho z největších britských vojenských myslitelů 20. století. Jeho v našich končinách asi nejznámější práce o první a druhé světové válce si stále drží jak značnou popularitu mezi čtenářstvem, tak stále patří k dílům, které si udržely vysokou kvalitu i navzdory nahlodávání zubu času.

Námi představovaná publikace z pera sira Basila však patří k těm, které jsou u nás méně známé. Hart ji vydal roku 1927. Evropa se v té době rychlým tempem vzpamatovávala ze světové války. Po válečných útrapách a nedostatku poválečných let se zdálo, že už je konečně líp. Probíhala ekonomická konjuktura a i na poli mezinárodních vztahů vládl v době vydání knihy vyjma konferencí v Rapallu roku 1922 a v Locarnu roku 1925 klid. Avšak na pozadí optimistického vývoje se stále více ukazovalo, že budoucnost dá za pravdu francouzskému maršálu Ferdinandu Fochovi, který mírové smlouvy z Versailles velmi předvídavě označil za pouhé „příměří na 20 let“.

Podobně, byť snad ne tak jasně, to viděl i Liddel Hart. Uvědomoval si, že armády a zejména ta britská, nesmí navzdory pacifistickým snahám ustrnout ve vývoji. Musí překonat ty problémy, jež je tak omezovaly za světové války. Hlavním problémem, což je i klíčové slovo celé knihy, byla mobilita.

Je-li podle Napoleona síla armády vyjádřena jako masa znásobena pohybem, tak armády po světové válce byly jen masou bez schopnosti pohybu. Právě s touto tezí pracuje Liddle Hart. Autor se také staví proti tendencím pacifistů, kteří brojili proti tomu, aby armády byly s to vést ofenzivní operace (s poněkud naivním argumentem, že pak by války nebyly možné), aniž si byli vědomi toho, že, jak tvrdí Hart, by v případě jakékoliv většího konfliktu byly odsouzeny ke stejné paralyzaci jako za světové války. Což by opět jen vedlo k materiálnímu, ekonomickému i lidskému vyčerpání zúčastněných států a národů.

Cílem knihy je pak samozřejmě upozornění na tento problém zejména ve vztahu k britské armádě. Ta totiž překvapivě selhala právě v mobilitě, která by měla být její největší devizou v době, kdy Britové dokázali dostat svou armádu prakticky kamkoliv na světě a Hart nabízí i řešení, které by bylo pro armádu Britského impéria vhodné.

Samotná kniha je rozdělena na 4 hlavní části. První část s názvem „Znovuzrození“ se věnuje příčinám zamrznutí fronty a její následné přeměně na kontinuální vzájemné obléhání. Reakcí na to měla být nikoli obnova staré armády, ale její kompletní obrození. Armáda měla být maximálně mobilní. Autor se věnuje jednak armádě přímo na Britských ostrovech, tzv. „Home Army“, tak silám v zámoří a tomu, jak by britská dominia měla být bráněna v příští válce. Zamýšlí se také nad možnou budoucí úlohou obnovené kavalerie stejně jako nad úlohou nových zbraní – jako třeba bojového plynu.

Druhá část, jež nese název „Oživení“, se věnuje víceméně praktickým záležitostem: výzbroji, drilu a výcviku, ale třeba i způsobu velení nebo i finančnímu zajištění armády.

Třetí a čtvrtý oddíl se z různých úhlů věnují poválečným vojenským doktrínám Německa a Francie. Stranou autorova zájmu nezůstaly ani v té době poněkud módní teorie o odzbrojení. Ve zbytku této časti je pak rozebírána tehdejší francouzská armáda ze všech možných úhlů pohledu. Mimo autorův zájem nestojí technika ani zde, je v této části zastoupena kapitolou, která se věnuje původu a vývoji tanku.

Kniha Lidella Harta v mnohém ohledu připomíná starší díla jako Mes rêveries od Mořice Saského nebo Military Essay od Cambella Darlympla. Jde tedy o dílo, v kterém autor určitým způsobem reaguje na předchozí válku a na základě zkušeností z ní se snaží vyvodit určité závěry. V čem je však tato kniha důležitá jakožto historický pramen, je to, že obsahuje popis stavu britské armády před i během světové války i velmi přesně popsané důvody, jež vedly k zablokování fronty na západě, a to z pera autora, jenž jistě patřil k těm nejpovolanějším.

Citace:

LIDDEL HART, Basil Henry. The Remaking of modern Armies. London: John Murray, 1927. 315 s.