Lidové milice na Letenské pláni

Lidové milice na Letenské pláni

Snímek, pořízený při přehlídce na Letenské pláni, zachycuje příslušníky Lidových milicí na sovětských automobilech GAZ-69A, táhnoucích 82 mm bezzákluzové kanóny vz. 59.

 

Lidové milice vycházely ze Závodních milicí, jež vznikly v továrnách bezprostředně po osvobození v květnu 1945 a vbrzku upadly pod vliv komunistů. Samotné Lidové milice byly založeny z rozhodnutí Ústředního výboru KSČ těsně před komunistickým převratem v únoru 1948, byly vyzbrojeny ručními zbraněmi z brněnské Zbrojovky a významně přispěly k uchopení moci komunisty.

Jako paramilitární jednotky KSČ neměly po celou dobu svojí existence žádnou oporu v zákoně a byly plně podřízeny vůli komunistické strany. Mezi jejich úkoly patřila ostraha závodů, potlačování nepokojů i spolupráce s ozbrojenými silami. Milicionáři se vedle členství v LM i nadále věnovali svému občanskému zaměstnání. Je ironií, že jejich výzbroj, uložená v továrnách, posloužila v srpnu 1968 sovětským okupantům jako „důkaz“ toho, že v Československu nerušeně operovaly kontrarevoluční síly. Jedna z nejhanebnějších kapitol existence LM se odehrála o rok později, kdy Lidové milice zasahovaly proti protestujícím a v Praze a Brně zabily několik lidí.

Lidové milice vpravdě představovaly soukromou armádu KSČ. Těžkou výzbroj začaly dostávat již nedlouho po svém vzniku. V 70. a 80. letech tak měly k dispozici velkorážové protiletadlové kulomety, minomety, tarasnice, a právě i bezzákluzové kanóny – na jeden prapor LM připadala baterie o šesti kusech. Na konci 80. let sloužilo v českých zemích a na Slovensku bezmála 85 000 milicionářů. Byli masově nasazováni k potlačování protikomunistických demonstrací, avšak po 17. listopadu 1989 již nedostali příležitost bránit rozkládající se režim. Lidové milice byly odzbrojeny a 21. prosince 1989 z rozhodnutí mimořádného sjezdu KSČ rozpuštěny.

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…