Livre d'or de la légion étrangère: centenaire de la légion étrangère 1831–1931.

Vojenské prostředí nabízí již po mnoho desetiletí bohatý zdroj inspirace romanopiscům i autorům divadelních a filmových scénářů. Sotva bychom však našli ve vojenské historii útvar opředený takovým množstvím romantických představ, jakým je Francouzská cizinecká legie. Tvrdá realita, která měla k románovým příběhům daleko, však tvořila skutečné renomé Legie, která se z podřadné vojenské jednotky vypracovala během jednoho století na respektovanou bojovou sílu a ve 20. století se stala elitní složkou francouzské armády. Dlouho budovaná tradice a sebevědomí legendárního útvaru se zrcadlí také v jubilejní publikaci Livre d'or de la légion étrangère : centenaire de la légion étrangère 1831–1931, vydané vlastním nákladem Cizinecké legie v roce 1931 u příležitosti stého výročí založení.

Základ Legie položil francouzský král Ludvík Filip v březnu 1831, když povolil vytváření útvarů z cizinců a domorodého obyvatelstva v koloniích, čímž obešel zákon z předchozího roku, podle kterého se cizinci do francouzské armády přijímat nesměli. Navázal tak na starší tradici cizineckých jednotek v armádě královské Francie z období před Velkou francouzskou revolucí. Legie nastoupila svoji cestu napříč vojenskými dějinami v Alžíru, který zůstal její hlavní doménou až do stažení francouzských jednotek v rámci ukončení války v Alžíru v roce 1962. Původně byla útvarem nevalné pověsti, pochybné kvality a nízké morálky, což plně odpovídalo jejímu složení z bezprizorních přistěhovalců, uprchlých zločinců a politicky nežádoucích osob. Během následujících sto let se zlepšoval výcvik, výstroj i morálka v důsledku výjimečně tvrdé kázně, jinde ve francouzské armádě ne zcela obvyklé. Výrazně také stoupla bojová hodnota Legie, avšak co se nezměnilo, byly tvrdé podmínky a skutečnost, že legionáři byli posíláni na ta nejhorší místa a na nejnebezpečnější úkoly. Jejich bojiště se nalézala především v prostoru francouzských kolonií a koloniálních zájmů, nicméně i události druhé poloviny 19. století a obě světové války je přivedly v rámci konfliktů v Evropě též na francouzskou půdu.

Podle rozvržení obsahu knihy ji lze rozdělit na tři pasáže. První část práce mapuje vývoj cizinecké legie z hlediska změn označení, podoby praporů a insignií. Nejobsažnější úsek je věnován historii nasazení legie během oněch sta let od jejího vzniku. Čtenář je tak proveden místy bojů, počínaje boji v Alžíru (od 1831) a rozličnými operacemi v Africe, částečnou účastí v 1. karlistické válce ve Španělsku (v období 1835–1839), dočasnou účastí v krymské válce (v období 1854–1855), druhé italské válce za nezávislost (1859), podílem na části „mexického dobrodružství“ (v období 1863–1866) a boji v Indočíně (1883-1888). Nechybí ani první historické nasazení legie na francouzské půdě za tzv. prusko-francouzské války (1870–1871), neutuchající boje v prostoru afrických kolonií a první světová válka. Závěrečná část knihy je přehledem vývoje a změn uniforem Legie. Celek díla dotvářejí přílohy a bohaté černobílé i barevné ilustrace a dobové portrétní fotografie.

Jedná se o práci primárně reprezentačního charakteru, což ji ovšem nijak nediskvalifikuje ze zorného pole laiků i odborníků a naopak nabízí náhled do sebepojetí jednoho z nejznámějších vojenských útvarů na světě.

Elektronickou knihu si můžete objednat prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ. Podmínky služby EoD naleznete zde.

Citace:

Livre d'or de la légion étrangère : centenaire de la légion étrangère 1831–1931. Paris :  Légion étrangere, 1931. 367 s., bar. obr., čb. obr., čb. fot.