V období renesance a posléze i baroka byl oblíben lov na různou velkou, nejčastěji černou zvěř, který se odehrával v uzavřených arénách. Nejednalo se již o opravdový lov, ale spíše o přesně zaranžované divadlo pro vzácné publikum, které tak bylo svědkem skutečné štvanice, ale současně bylo v bezpečí ohrazeného stanoviště. K lovu černé zvěře v uzavřených ohradách byly nejčastěji užívány dlouhé oštěpy, jejichž široký list čepele byl tulejí nasazen na silné ratiště. To bylo pro větší jistotu úchopu bandážováno koženými řemínky a pobito železnými nebo mosaznými nýty. Těžkými oštěpy se nikdy neházelo, lovci je nepustily z ruky a snažili se jimi divoké prase zasáhnout.
Lov zvěře v uzavřené aréně se řídil přesnými pravidly a pokyny. Nejdříve se do ohrady vypouštěly jednotlivé kusy zvěře, za nimi, zpravidla ve dvojicích, byli pouštěni speciálně vycvičení silní psi, nejčastěji německé nebo holandské dogy, které měly šanci proti černé zvěři obstát. Psi kance štvali až do té doby než bylo zvíře unavené a začalo se proti loveckým psům stavět. V tu chvíli do arény vstoupili dva lovci s kančími oštěpy, kterými se poté snažili zachytit útok černé zvěře a zasáhnout ji do jamky pod krkem nebo do oblasti za žebry. Mrtvý kus se poté uložil na výřad a do arény byl vpuštěn další kus a další psi, a to až do vyčerpání zásob předem pochytané zvěře.
Délka 1 991 mm, délka hrotu 165 mm, šířka hrotu 56 mm, délka tuleje 118 mm, hmotnost 2 102 g.