Ve výzbroji maďarských ozbrojených složek se v poválečném období vedle trofejních zbraní stále nacházely pistole 37M s jednočinným spoušťovým mechanismem, jež se v porovnání s dvoučinným německým modelem Walther PP (Polizei Pistole) jevily jako zastaralé. Maďarské ministerstvo vnitra mělo zájem o služební pistoli, která by odpovídala moderním požadavkům, zejména s ohledem na řešení spoušťového mechanismu. Budapešťská zbrojovka Fegyver- és Gépgyár, přejmenovaná v roce 1946 na Lámpagyár Rt (zkráceně Lampart, později Lámpagyár NV), vyvinula v průběhu roku 1948 prototyp pistole, jehož konstrukční prvky kopírovaly osvědčený německý model PP. Výjimku tvořila konstrukce pojistného mechanismu a vypouštěcí funkce kohoutu, jejichž autorem byl letitý konstruktér budapešťské zbrojovky Jószef Kameniczky.
Pod značkou továrny Lampart se pistole dostala ještě v roce 1948 do sériové výroby a maďarské MV ji zavedlo do výzbroje s označením Rendörségi Pisztoly 48.M (48.Minta), čili policejní pistole model 48. Původně se v Lampartu vyráběla pouze v ráži 7,65 mm Browning, ale v roce 1957 ji továrna začala dodávat do Egypta pod označením Walam 48, což byl název složený ze slov Walther a Lampart. Pro egyptské ozbrojené složky ji ale továrna dodávala v ráži 9 mm Browning krátký. V dalších letech našly maďarské pistole odbytiště v řadě dalších zemí. Obchodní označení jim zůstalo, avšak nenesly již na levé straně závěru egyptský znak. Pistole Walam 48 se v budapešťské továrně vyráběly pouze do roku 1962.
Exemplář z roku 1958, opatřený anglickými zkušebními značkami, získal Vojenský historický ústav Praha nákupem v roce 2014.
Ráž: 9 mm Browning krátký
Celková délka: 170 mm
Výška: 122 mm
Šířka: 30,8 mm
Délka hlavně: 99,8 mm
Délka záměrné: 128 mm
Kapacita zásobníku: 7 nábojů
Hmotnost: 710 g