Podstatně většího rozšíření ale doznala v říjnu 1942 dokončená modifikovaná verze s označením 43. M, jež se na první pohled odlišovala především vertikálně otočně sklopnou ramenní opěrkou. Na vývoji s Királym spolupracoval také konstruktér Jószef Kucher, tvůrce poválečného samopalu K 1 a lehkého kulometu se stejným označením. Modifikace přinesla zbrani pistolovou rukojeť velmi robustního a nepříliš elegantního tvaru, což ostatně platí o celkovém designu zbraně. Tím ovšem rekonstrukce neskončila. Z dosud nejasných důvodů došlo k rozměrovým změnám nejen zásobníku, ale také závěru, takže tyto součásti nejsou zaměnitelné s díly původní verze 39.M.
Zbraň rovněž vyráběla Danuvia Gepgyar v Budapešti a celková produkce nebyla dosud přesně vyčíslena, přičemž dostupné prameny hovoří o 8000 vyrobených kusech, jiné zmiňují celkový objem ve výši 62 000 samopalů. Ve výzbroji maďarské armády a policie se samopaly .43. M udržely až do počátku padesátých let, kdy je nahradil licenčně vyráběný sovětský PPŠ 41 a domácí Kucher K 1.
Exemplář z první série získal VHÚ v roce 1947 převodem z Ústředního zbrojního skladu Praha.
Ráž: 9 mm Mauser Export
Celková délka s vyklopenou ramenní opěrkou: 945 mm
Celková délka se sklopenou ramenní opěrkou: 747 mm
Délka hlavně: 426 mm
Délka záměrné: 447 mm
Kapacita zásobníku: 40 nábojů
Hmotnost s prázdným zásobníkem: 4040 g