Dekorativní, vojensky nefunkční zbroje byly nošeny při různých slavnostech, triumfálních pochodech či pompézních divadelních představeních. Jejich navrhovateli a zhotoviteli nebyli obvykle platnéři či jiní zbrojíři, nýbrž malíři a dekorativní řemeslníci.
Korpus malovaného štítu býval sestaven z lamel topolového dřeva, které byly kladeny ve dvou až čtyřech vrstvách příčně přes sebe v úhlu 90⁰. Topolové lamely byly pro svou ohebnost k výrobě vydutých štítů velmi vhodné. Dřevěný korpus byl poté pokryt lněnými vlákny a opatřen šepsovým (bílým křídovým) podkladem, jenž byl po zaschnutí přebroušen. Na něj byl aplikován podkladový nátěr, na který se v celé ploše po obou stranách naneslo zlacení. Poté byla na štítu provedena malba vaječnou temperou (grisaille). Některé plochy byly ponechány zlaté, přičemž detaily v kompozici vznikly vyškrabováním. Na závěr byl štít opatřen lakem.
Dochované malované štíty nesou výzdobu v duchu italské renesance, manýrismu, případně raného baroka. Vedle ornamentálních prvků zaplňují největší plochu vnější i vnitřní strany štítů velkoryse koncipované figurální scény, jejichž témata byla odvozena z římských dějin nebo antické mytologie.
Představovaný štít má na vnější straně vyobrazenu scénu boha Apollóna s devíti Múzami, okřídleným koněm Pegasem a třemi putti (amorky). Jeden z ústředních motivů antické a renesanční mytologie symbolizuje harmonii mezi božskou inspirací, uměním a věděním. Tento námět se často vyskytoval v literatuře, výtvarném umění i hudbě – jako ztělesnění ideálu „krásy skrze poznání“.
Průměr: 565 mm
Hmotnost: 2 452 g