Manévry německého loďstva na Baltu

Snímek pořízený 1. září 1934 zachycuje manévry německého loďstva na Baltu. Mezi bitevními loděmi Schleswig-Holstein a Schlesien proplouvají německé torpédové čluny Greif a další, blíže neurčený. V pozadí pluje třetí bitevní loď. Ve dnech 31. května až 1. června 2016 si připomínáme sto let od bitvy u Skagerraku (Jutska), největšího námořního střetnutí první světové války.

Bitevní loď Schleswig-Holstein byla jednou z pěti německých bitevních lodí třídy Deutschland. Jednalo se o poslední bitevní lodě postavené v Německu před nástupem éry dreadnoughtů. Schleswig-Holstein byla od roku 1905 stavěna v loděnicích Germaniawerft v Kielu a do služby byla zařazena 6. července 1908 jako poslední plavidlo své třídy. Ve své původní podobě nesla čtyři děla ráže 280 mm ve dvou dělových věžích, sekundární výzbroj představovalo 14 děl ráže 170 mm v kasematech, 22 děl ráže 88 mm a také 6 torpédometů. Pancéřování boků bylo silné až 240 mm, dělových věží až 280 mm. Maximální výtlak lodě činil 14 218 tun, maximální šířka 22,2 m, délka 127,6 m a ponor 8,2 m. Bitevní loď Schleswig-Holstein mohla plout rychlostí až 19,1 uzlu, její posádku tvořilo 743 důstojníků a námořníků.

Za první světové války se Schleswig-Holstein účastnila vícera akcí včetně bitvy u Skagerraku (Jutska) na jaře 1916. V této bitvě byla zničena sesterská loď Pommern a ukázalo se, že třída Deutschland je již zastaralá, její čtyři zbývající lodě proto nadále plnily především nebojové úkoly. Schleswig-Holstein byla roku 1917 vyřazena z činné služby, sloužila k ubytovacím účelům, její dělostřelecká výzbroj byla odstrojena a odeslána na frontu. Sotvakdo mohl tušit, že tato loď bude ještě někdy v budoucnu hrát významnější úlohu. Versailleská smlouva však výrazně omezila německé námořní síly, ještě nedávno druhé největší loďstvo na světě si mohlo ponechat pouze šest zastaralých bitevních lodí z předdreadnoughtové éry, mezi nimi i Schleswig-Holstein a její sesterská plavidla Hannover a Schlesien.

Schleswig-Holstein sloužila do roku 1935 jako vlajková loď německého loďstva. Se zařazením „kapesních bitevních lodí“ do služby ztratila na významu a od roku 1936 zastávala úlohu školního plavidla. Je ironií, že do dějin se nesmazatelně zapsala právě tehdy, na sklonku své životní dráhy. 25. srpna 1939 připlula na „přátelskou návštěvu“ do Gdaňsku, na palubě měla kromě své obvyklé posádky také 225 příslušníků námořní pěchoty. 1. září 1939 po 04:45 ráno zahájila palbu na polské postavení na Westerplatte – jednalo se o první výstřely druhé světové války v Evropě. Roku 1940 se podílela na invazi do Dánska, poté sloužila opět především jako školní plavidlo a jako plovoucí protiletadlová baterie. 18. prosince 1944 byla v Gdyni těžce poškozena britským náletem a dosedla na dno. Po válce byla vyzdvižena Sověta a odtažena k estonskému ostrovu Osmussaar. Tam byla navedena na pláž a po dlouhá léta sloužila jako cvičný cíl.