Mapa severní Itálie z výbavy výsadku Silica, 1944

Mapa severní Itálie z výbavy výsadku Silica, 1944

V prosinci 1939 byla britským ministerstvem obrany vytvořena nová sekce vojenské rozvědky s názvem MI9. Měla pomáhat britským vojákům, kteří se ocitli na území okupovaném nacistickým Německem, a mezi její deklarované cíle patřilo mj. vázání německých strážních sil, podpora morálky britských válečných zajatců a v neposlední řadě i útěky vojáků do Británie.

Jedním prvních počinů MI9 bylo vytvoření speciálních útěkových map tištěných na hedvábí a primárně určených pro letecké posádky operující nad nepřátelským územím. Své místo však tyto mapy našly i v balíčcích dodávaných prostřednictvím Červeného kříže do zajateckých táborů a samozřejmě i ve výbavě sabotážních a zpravodajských skupin vysílaných do okupované Evropy. Technologicky náročná a drahá výroba se v průběhu války zjednodušovala a vylepšovala. Původní prosté jednostranně tištěné černobílé mapy na pravém hedvábí byly od roku 1943 nahrazovány plně barevným oboustranným tiskem na levnějším hedvábí umělém.

Ve sbírce VHÚ Praha se nachází větší množství hedvábných map, z nichž patrně nejvzácnější je atypická jednostranně tištěná barevná mapa severní Itálie, pocházející z výbavy česko-britského výsadku Silica-North. Příslušníky desantu byli britský kpt. Charles F. Whitaker (* 26. března 1921), kpt. Rudolf Hrubec (* 15. listopadu 1914) a čet. Bohuslav Nocar (* 22. října 1920). Jejich úkolem bylo přimět do Itálie odvelené příslušníky protektorátního vládního vojska a slovenské armády, aby přešli k partyzánům. První pokus o výsadek dne 8. září 1944 nevyšel a pilot se vrátil zpět na základnu v Bari. Při druhém letu 11. září 1944 letoun za špatného počasí narazil do skalního masivu a všechny osoby na palubě zahynuly. Mapa byla na místě tragédie nalezena italskými partyzány a předána Britům.

Rozměry: 39,5 x 50,5 cm

Mapa byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha předána po druhé světové válce.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…