Americká občanská válka bývá často označována za první moderní válečný konflikt. Faktem je, že přinesla značné množství změn ve vojenské taktice i strategii, o technických novinkách nemluvě. V důsledku toho se o ni dodnes zajímá značné množství odborných i laických badatelů nejen v USA, ale také na starém kontinentě a nejinak je tomu i v Čechách. V českých zemích k tomu může přispívat i skutečnost, že se tohoto konfliktu účastnilo nemálo našich krajanů ať už v modré, či v šedé uniformě. Zájem o tehdejší dění za oceánem není ale jen soudobou záležitostí, naopak můžeme konstatovat, že boje ve Spojených státech přitahovaly pozornost evropských vojáků již v jejich průběhu, neboť skýtaly množství modelových situací ke studiu.
Prezentovaná kniha je proto cenným materiálem ke studiu pro všechny zájemce o historii americké občanské války. Větší část publikace totiž tvoří podrobná zpráva generála George Brintona McClellana o jeho působení v čele Potomacké armády. Tento dokument, který sám o sobě zahrnuje řadu vydaných pramenů, je v první části svazku doplněn osobními vzpomínkami na tažení armády Unie do Západní Virginie a období organizování Potomacké armády, která poté čelila hlavnímu vojsku Konfederace generála Roberta E. Leeho. Obsah knihy překvapuje svojí objektivitou, ačkoliv lze očekávat jistou apologetičnost. Každopádně jde o unikátní svědectví velícího generála, jehož osobnost zasluhuje pozornost.
George B. McClellan (1826-1885) se narodil ve Filadelfii, přičemž mezi své předky mohl počítat i amerického revolučního generála Samuela McClellana. Studoval práva, ale po dvou letech přešel na legendární vojenskou akademii ve West Pointu. Tu absolvoval roku 1846 a byl zařazen k ženijnímu vojsku. V následujících dvou letech se účastnil války proti Mexiku. V padesátých letech se mladý důstojník věnoval vojenské vědě a roku 1855 působil jakožto vojenský pozorovatel při obléhání Sevastopolu během krymské války. Za zmínku stojí fakt, že koncem padesátých let na jeho popud zavedlo americké jezdectvo do výstroje sedlo typu McClellan, které bylo inspirované sedly uherských a pruských husarů.
Počátkem občanské války se začal angažovat i v politice jakožto liberální demokrat, což mohlo být jedním z důvodů, proč jej radikálně republikánský prezident Abraham Lincoln nikdy neměl příliš v lásce. Taktéž se roku 1861 stal generálmajorem, neboť patřil mezi schopné organizátory. Tažení do Západní Virginie v květnu 1861 mu přes nevýrazné výsledky vyneslo status národního hrdiny. V červnu téhož roku byl odvolán zpět a byl pověřen vybudováním Potomacké armády jakožto hlavní armády Unie. Zde plně uplatnil svůj organizační talent a během několika měsíců se řady vojska více než ztrojnásobily (z 50 tisíc v červnu na 168 tisíc v listopadu) a dále rostly. Počátkem listopadu se stal nejvyšším velitelem všech armád Unie, leč rozdílnost jeho názorů s pohledem presidenta Lincolna a vojenské neúspěchy Unie vedly k tomu, že byl již 11. března 1862 z postu nejvyššího velitele opět odvolán a zůstal jen v čele Potomacké armády.
Na jaře 1862 vedl McClellan Potomackou armádu do tažení na Virginském poloostrově, jehož cílem bylo dobytí Richmondu, nicméně jeho opatrný způsob vedení války neměl proti mnohem průbojnějším konfederačním generálům úspěch. Mezitím byli Unionisté poraženi v druhé bitvě u Bull Runu (Manassasu), v důsledku čehož byl pro změnu ohrožen Washington. McClellan byl pověřen obranou hlavního města proti generálovi Leeovi postupujícímu Marylandem. Toto tažení skončilo 17. září bitvou u Antietamu, která nepřinesla rozhodný výsledek, nicméně postup Konfederovaných byl zastaven. Fakt, že McClellan ustupujícího Leeho důrazně nepronásledoval a nezasadil povstalecké armádě náležitý úder, nakonec McClellana v Lincolnových očích definitivně diskreditoval a prezident jej počátkem listopadu 1862 zbavil velení.
McClellan se i poté věnoval politice a roku 1864 dokonce kandidoval za demokraty na prezidentský úřad proti Lincolnovi. Ve volbách nicméně neuspěl poměrem 45 ku 55 procentům. Po válce vložil svůj organizační um do civilního podnikání a také nadále působil také v politice. V letech 1877–1881 zastával funkci guvernéra v New Jersey. Zemřel nenadále 29. října 1885 na infarkt. Jeho hodnocení jakožto vojevůdce zůstává rozporuplné, ačkoliv například jeho protivník generál Lee si jej vysoce cenil a mezi svými vojáky byl vždy velmi populární.
Publikace formátu A4 v pevných deskách s plátěnou vazbou patří mezi poměrně reprezentativní publikace. Text je doplněn několika mapkami bojišť se zaznamenanými taktickými přesuny. Pro lepší práci s textem je v závěru publikace uveden rejstřík. V doplňcích textu je uvedena organizace Potomacké armády k 4. srpnu 1861 a její bitevní sestava z dubna 1862 k začátku poloostrovního tažení. Za pozornost stojí rukopisné věnování, jímž generál McClellan tuto knihu věnuje arcivévodovi Albrechtovi Rakousko-Těšínskému, který patřil k úspěšným vojevůdcům 19. století. Toho ale asi dílo příliš nezaujalo, neboť do dnešních dnů zůstalo nerozřezáno.
Představovaná kniha je tedy nejen cenným dotýkaným artefaktem připomínajícím dva významné generály předminulého století, ale zároveň vynikajícím informačním zdrojem a edicí k prvním dvěma letům americké války za nezávislost.
Knihu si lze online přečíst zde.
Citace:
McCLELLAN, George Brinton. Army of the Potomac: report of maj.-gen. George B. McClellan, Aug. 4, 1863 : with an account of the campaign in Western Virginia. New York : Sheldon and company, 1864. 484 s.