Lov prasete divokého, mezi myslivci zvaného černá zvěř, býval oblíben od nepaměti, neboť se jednalo o loveckou zábavu mužnou a nebezpečnou. Hlavní roli při něm hráli psi a lovci s oštěpy. Šíp z luku nebo šipka z kuše neměly při lovu černé zvěře potřebnou účinnost. V menší míře byl k lovu divokého prasete užíván i meč specifického a nezaměnitelného tvaru. Jeho široká a ke hrotu listovitě se rozšiřující čepel připomíná svým tvarem lovecký oštěp. Čepel je ve své poslední třetině opatřena příčkou, zabraňující proniknutí zbraně příliš hluboko do těla zvířete.
Prezentovaný meč má přímou čepel oválného průřezu, ve spodní části dvoubřitou, s oboustranným středovým žebrem. Nad broušenou částí se nachází čtvercový otvor pro upevnění krátké příčky (zde schází). Pod příčkou je ražena značka ve tvaru dvouramenného kříže. Souprava je železná, hlavice má hruškovitý tvar s nýtem. Dřevěnou rukojeť, potaženou kůží, ovinuje lněný provázek. Záštita je esovitě zahnutá.