V turecké armádě se v průběhu první světové války podobně jako v armádách ostatních bojujících států udělovalo vyznamenání se vztahem k lékařské a zdravotnické činnosti. Od naprosté většiny obdobných evropských vyznamenání se však lišilo použitím motivu červeného půlměsíce namísto červeného kříže. Červený půlměsíc se stal v muslimském světě symbolem pomoci raněným již během rusko-turecké války (1877–1878), kdy jej nosili zdravotní dobrovolníci z řad tehdejšího Mezinárodního výboru Červeného kříže. K oficiálnímu přijetí a uznání jako ekvivalentního symbolu červeného kříže se motivu červeného půlměsíce dostalo až roku 1929. Červený půlměsíc se tak ocitl na vyznamenání pro sanitní personál, označovaném jako Medaile Červeného půlměsíce pro sanitní personál (Hilâl-i Ahmer Madalyasi). Vyznamenání, založené již roku 1912, bylo třístupňové a udělovalo se osobám obou pohlaví podle míry zásluh jako medaile bronzová, stříbrná nebo zlatá. V případě udělení za zásluhy v poli byla na stuhu připojena spona shodného kovu s medailí ve formě tří dubových listů. Muži dostávali jednoduchou obdélníkovou stuhu, ženy tzv. dámskou v klasickém provedení mašle.
Popis:
Medaile kruhového tvaru o průměru 28,5 mm, ražená ze stříbra.
V bíle smaltovaném středovém medailonu červený půlměsíc, lemovaný rostlinnými motivy. V kovu závěsu medaile vyražena tzv. tughra, monogram sultána Mehmeda V., nad ní v bíle smaltované pásce turecký nápis (Hilâl-i Ahmer Cemiyeti) – „Osmanská společnost červeného půlměsíce“. Druhá bíle smaltovaná páska tvořící závěsné ramínko stuhy nesla obvykle vyznačení let služby. Na stuze stříbrná spona ve formě tří dubových listů za zásluhy v poli. Revers hladký, pouze s několika rostlinnými motivy při obvodu medaile. Dekorace zavěšena na bílé stuze s červeným středovým pruhem.
Exemplář byl do sbírky získán darem v roce 1964.