Bývalé Československo se poměrně široce podílelo na různých experimentech v rámci programu Interkosmos. Naše výzkumné a projekční instituce vyvinuly řadu speciálních přístrojů, které pak byly sovětskými kosmickými loděmi vynášeny do vesmíru. Jedním z nich byl měřič rázových vln DOR-R, zkonstruovaný na katedře elektroniky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Registroval elektrony odražené od pozlacené destičky pomocí Geiger-Müllerova počítače a výsledky předával centrálnímu počítači. Pracoval v rámci projektu Intershock, zabývajícím se komplexním výzkumem rázových vln v meziplanetárním prostoru. Šlo o unikátní koncepci, kdy soustava přístrojů zkoumala jeden jev z různých hledisek a řídicí palubní počítač zajišťoval co největší efektivitu měření. Aparatura byla instalována na velice úspěšné sondě Prognoz 10, která startovala 26. dubna 1985 a přinesla řadu zajímavých informací. Třetí vyrobený kus měřiče o průměru 128 mm a výšce 135 mm měl hmotnost 750 g. Jeho citlivé čidlo chránil při manipulaci jasně červený snímatelný válcový kryt. Zařízení, které sloužilo jako pozemní vzor, věnovala do sbírky VHÚ Matematicko-fyzikální fakulta UK počátkem devadesátých let minulého století.