Bronzová busta akademického sochaře Milana Bendy představuje portrét rotmistra pěchoty Josefa Valčíka (1914–1942), významného představitele druhého čs. zahraničního odboje, parašutisty a zástupce velitele výsadku Silver A. Josef Valčík byl na území protektorátu vysazen v noci z 28. na 29. prosince 1941. V lednu 1942 získal doklady na krycí jméno Miroslav Šolc. Útočiště nalezl na krátkou dobu v pardubickém hotelu Veselka jako číšník. Po vyzrazení se mu podařilo uprchnout do Prahy. Po celou dobu svého působení v protektorátu plnil zpravodajské úkoly. Svojí obětavou činností přispěl k uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942. Spolu s dalšími šesti hrdiny nalezl útočiště v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Zde 18. června 1942 ukončil po nerovném boji s nacistickou přesilou svůj život sebevraždou. V roce 2002 byl povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka.
Autor prezentovaného díla Milan Benda (1941−2017) pokračoval neméně úspěšně ve šlépějích svého slavného otce, rovněž sochaře Břetislava Bendy. Na pražské Akademii výtvarných umění studoval u profesora Vincence Makovského. Z jeho počáteční tvorby ze sedmdesátých let je významná pamětní deska Josefa Mánesa nebo portrét Jaroslava Seiferta. Značný vliv na další umělcův vývoj měla spolupráce s otcem. Společně vytvořili řadu realizací. Jednou z nich je pomník obětem odsunu českého obyvatelstva na Sedlčansku za protektorátu s názvem Lidé bez domova (1978). Jádrem Bendovy samostatné umělecké činnosti se stala portrétní tvorba. Určitou dobu se také zabýval restaurátorskými pracemi (kolonáda v Poděbradech, štuková výzdoba stropu v Trojském zámku v Praze). Ve figurální tvorbě se určitým způsobem vrátil k otcovu oblíbenému tématu ženského aktu. Milanu Bendovi byl vlastní neotřelý modernistický přístup k materiálu, s nímž pracoval.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2009.