Mobilizace v roce 1914 v Praze
Snímek pořízený během mobilizace v roce 1914 v Praze v okamžiku, kdy se dav srocuje u mobilizační vyhlášky vyvěšené na desce u jednoho z pražských domů.
Dne 28. června 1914 byli srbskými teroristy v Sarajevu zavražděni rakousko-uherský následník trůnu a jeho žena. 23. července předložila Vídeň Srbsku velice ostré ultimátum. Srbové vyhověli většině jeho bodů, ne však požadavku, aby umožnili činnost rakousko-uherských vyšetřovatelů na srbském území. 28. července 1914 tak Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku.
Carské Rusko se rozhodlo podpořit Srbsko a 29. července 1914 zahájilo mobilizaci. V důsledku toho původní spor mezi Vídní a Bělehradem přerostl v celosvětový konflikt. Německo se ruskou mobilizací cítilo ohroženo, pokusy vyřešit situaci osobní diplomacií dvou bratranců, Viléma II. a Mikuláše II., skončily nezdarem. 1. srpna 1914 Německo vyhlásilo válku Rusku a 3. srpna 1914 také Francii. 4. srpna vpadla německá vojska do Belgie a Spojené království vyhlásilo Německu válku.
Tím se automaticky ocitla ve válečném stavu s Německem i britská dominia. Na stranu Srbska se přidala i Černá Hora. Přestože Japonsko bylo britským spojencem, jeho spojenecké závazky je nenutily vstoupit do války. Nehledě na to, Japonci dali 15. srpna Německu ultimátum a po vypršení lhůty, 23. srpna, vyhlásili Němcům válku. Blok Německa a Rakousko-Uherska je pro jejich zeměpisnou polohu znám jako Centrální mocnosti, jejich protivníci jsou známi jako Dohoda. Osmanská říše se přidala k Centrálním mocnostem 29. října 1914, když její námořnictvo zaútočilo na ruské černomořské přístavy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2020.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
