Mobilizační vyhláška, 1921

Mobilizační vyhláška, 1921

Dne 21. října 1921 přiletěl bývalý rakouský císař a uherský král Karel I. do maďarské Šoproni a zahájil s maďarskými oddíly, které se přidaly na jeho stranu, pochod na Budapešť. Možné restaurování Habsburků znepokojovalo především členy Malé dohody, z nichž nejagilnější bylo Československo, které další setrvání Karla I. na maďarské půdě považovalo za důvod k válce. Československo i Jugoslávie mobilizovaly, Rumunsko přemístilo k hranicím některé jednotky a podporovaly partnery diplomaticky.

Prezident Masaryk a premiér Beneš podepsali návrh ministra národní obrany Františka Udržala k vyhlášení mobilizace v neděli 23. října. Tisk mobilizačních vyhlášek se protáhl do noci a teprve v pondělí se o ní dozvěděla Praha a některé oblasti Podkarpatské Rusi dokonce až o tři dny později. Prvním mobilizačním dnem byl stanoven čtvrtek 27. října 1921.

Ačkoli se vyskytly četné problémy, podle hlášení francouzské vojenské mise dopadla mobilizace lépe, než očekávala. Největší počet záložníků ignorujících mobilizační výzvu pocházel z německého a maďarského pohraničí. V oblasti zemského vojenského velitelství Praha vyhlášku ignorovalo celkem 35 %, Brno 31 %, Bratislava 28 % a v Užhorodu 20 % záložníků. Kromě nedostatků ve výzbroji a výstroji se objevily též administrativní zmatky, ke kterým přispívala až u třetiny povolaných důstojníků neznalost služebního jazyka. Navzdory tomu polní armáda dosáhla pohotovosti v předepsanou dobu, byla ukázněná a poměrně dostatečně vyzbrojená a vystrojená.

Vojenský zásah však nebyl nutný, po krátké srážce s horthyovskými jednotkami na předměstí Budapešti si Karel I. uvědomil, že pokus o restauraci monarchie by skončil občanskou válkou a vydal rozkaz k ústupu. Již 19. listopadu dorazil na anglickém křižníku Cardiff přes Gibraltar na portugalský ostrov Madeira, kde o čtyři měsíce později ve věku třiceti čtyř let zemřel na zápal plic.

Navzdory odhaleným nedostatkům dosud nedobudované armády zapůsobil rázný postup Československa na západoevropské spojence velmi dobře. Prosazení zákona o ztrátě nároků Karla I. na uherský trůn v maďarském parlamentu dne 6. listopadu 1921 pak pro Malou dohodu znamenalo prestižní vítězství.

Rozměry: 66 x 47,5 cm

Vyhláška byla součástí původní sbírky Památníku osvobození.

Aktuálně



Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

04. 03. 2025
Na konci ledna 1945 působilo na dosud neosvobozeném území Československa již 66…
Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

28. 02. 2025
Pokračujeme ve webovém publikování práce kolegů z restaurátorských dílen. Dnes se dozvíte,…
Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…