Dne 24. října 1978 byla spolu se sondou Interkosmos 18 vypuštěna první československá družice Země, zkonstruovaná v Geofyzikálním ústavu ČSAV. Dostala název Magion, neboť měla zkoumat MAGnetosféru a IONosféru Země.
Po zhruba třech týdnech, 14. listopadu 1978, se Magion oddělil od mateřské družice a pokračoval v letu po vlastní oběžné dráze. Smyslem experimentu bylo získat údaje o fyzikálních parametrech magnetosféry a ionosféry Země ze dvou nezávislých aparatur, umístěných nepříliš daleko od sebe. Údaje získané z obou družic byly zachycovány na observatoři v Panské Vsi, odkud byl Magion také řízen. Provoz probíhal podle stanoveného rámcového plánu, který byl denně upřesňován s koordinačním střediskem v Moskvě. Při průchodu družice zónou radiové viditelnosti řídící stanice byly zapínány jednotlivé režimy. Telemetrické informace od družice byly registrovány na magnetické pásky a poté vyhodnocovány.
Původní plánovaná životnost Magionu 1, počítaná asi na tři týdny, byla během experimentu mnohonásobně překonána. Družice samotná měla kovovou kostru o rozměrech 300 x 300 x 160 mm, která nesla vlastní vědeckou aparaturu, antény i solární panely na výrobu elektrické energie. Její celková hmotnost neměla překročit 15 kg.
Ve své době vzniklo několik různých modelů Magionu 1. Jeden z nich, který se dochoval ve velice dobrém stavu v bývalém Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku A. S. Popova se na jaře 2024 dostal darem do sbírky Vojenského historického ústavu Praha.
Jeho zpracování bylo spíše schematické, ale věrně zobrazovalo detaily vnější konstrukce originálu. Model sloužil zřejmě k ověřování praktických otázek, souvisejících s připojením k mateřské družici a později i jako důkaz dovednosti našich odborníků.