MÜNSTER, Sebastian. Cosmographey oder beschreibung aller Laender / Herrschafften / fürnemmstern Stetten / geschichten / gebreüchen / handtierungen etc.

Kosmografie jako svébytný žánr patřila k jednomu z nejhojněji zastoupených v renesanční literatuře. Titul zpravidla předkládal čtenáři ucelený přehled dosavadního poznání o známém světě a kosmu; odsud pochází i samotný název (z řeckého kosmos – vesmír, a grafein – psát). V praxi to znamenalo, že titul obsahoval kapitoly věnující se astronomii, geografii, geologii, humanitním disciplínám, a postupem času přibyly i poměrně vyčerpávající popisy jednotlivých známých zemí a států. Ty zpravidla obsahovaly i podrobnou charakteristiku rázu dané země, tamních zvyklostí a doprovodný obrazový materiál. Šíře záběru témat činila z kosmografií velmi náročný a prestižní počin po stránce autorské a tiskařské, neboť text byl doprovázen rozsáhlým ilustračním aparátem, obsahujícím mimo jiné i řadu map a vedut. Není proto s podivem, že nejproslulejší díla pochází z dílen, které dokázaly spojit rovinu editorskou, tiskovou a ilustrační, například holandské rodiny Merianů.

Dnes představovaná kosmografie pochází z pera německého kosmografa, humanisty a hebraisty Sebastiana Münstera (1488-1552). Porýnský rodák nesmírného intelektuálního záběru, který sahal od hebraistiky přes teologii, matematiku, geografii až po kosmografii, byl ve dvacátých letech 16. století činný jako univerzitní profesor v Heidelbergu. Roku 1529 přesídlil do Basileje, kde se oženil s vdovou po tiskaři Adamu Petrim, Annou Selber. Petri jako jeden z předních basilejských tiskařů vdově zanechal nadprůměrně vybavenou dílnu, což byl pravděpodobně impuls pro Münstera, na jehož základě začal s takřka dvacetiletou prací na kosmografii. První vydání v Basileji tak přišlo v roce 1544 a záhy se stalo renomovaným dílem ve svém oboru. Jednotlivá vydání byla Münsterem průběžně doplňována, takže vydání z roku 1550 čítalo takřka 900 stran, oproti 600 vydání prvního. Vzhledem k omezeným možnostem a dostupnosti cest po světě tehdejší doby čtenářům přinášela ucelený přehled všech evropských států a exotických zemí, tedy severní Afriky, Levanty, části Indie a vzhledem k rozkvětu objevných plaveb i tehdy známých částí Ameriky. Vzhledem k pečlivé redakční práci, hloubce Münsterových rešerší a bohatému ilustračnímu aparátu, do jehož tvorby se zapojilo několik desítek rytců, se kosmografie dočkala i řady překladů, mimo jiné i do češtiny.

Českojazyčná edice, vydaná roku 1554 v Praze Janem Kosořským z Kosoře, sice za basilejskými díly typograficky a sazebně pokulhávala a kvůli finanční tísni se jí ilustračního aparátu vůbec nedostalo, ale přesto představovala na poměry tehdejší doby dobře zvládnutý ediční počin, který zpravidla představoval jednu z nejvyšších met tiskařského řemesla.

Edice ve fondech Knihovny VHÚ pochází z Basileje s datací vydání 1567. Nesmírně rozsáhlý ilustrační aparát představuje typika výtvarného názoru na knižní kulturu poloviny 16. století. Knižní dekor nezůstává pozadu, titulní list je tištěn rozmáchle ozdobnou vyznačovací frakturou a v rámci samotného textu lze identifikovat řadu bordurových rámů a typografických ozdob. Široké spektrum ilustrací obsahuje i vedutu Prahy. Jako taková tvoří Münsterova  Cosmographey oder beschreibung aller Laender velmi cennou součást fondu starých tisků Knihovny Vojenského historického ústavu Praha.

Basilejskou edici knihy z roku 1545 si můžete online přečíst zde.

Citace:

MÜNSTER, Sebastian. Cosmographey oder beschreibung aller Laender / Herrschafften / fürnemmstern Stetten / geschichten / gebreüchen / handtierungen etc. Basel: [s.n.], 1567.