Nadkaliberní minomet Storek vzor 1915

Nadkaliberní minomet Storek vzor 1915

První světová válka znamenala pro dělostřelectvo svým způsobem revoluci. Po krátkém období roku 1914, kdy se válčilo na otevřených bitevních polích, přinutila palebná síla děl a kulometů pěchotu k hledání úkrytů v zákopech. Ohromného významu nabylo zákopové dělostřelectvo, zejména minomety se ukázaly bojově hodnotným a přitom levným bojovým prostředkem, který značně zvýšil samostatnost pěchoty. Minomet, nazývaný v různých armádách někdy také bombomet, metač min, vrhač pum apod., střílel miny (bomby, granáty) strmou drahou a stal se tak vhodnou zbraní zákopového boje. Miny byly buďto stejné ráže jako hlaveň, nebo mohly být i mnohonásobně větší ráže – nadkaliberní.  Většina států před válkou minometům všeobecně velkou pozornost nevěnovala a jejich případné použití se uvažovalo spíše při obraně pevností.

Vše se změnilo v okamžiku, kdy se válka stala poziční. Pěchota v zákopech potřebovala k ničení nepřítele v přímém dotyku zbraň, která by byla schopna dopravit minu do větší vzdálenosti, než dohodil pěšák ruční granát. V rámci rakousko-uherské monarchie se konstrukcí a výrobou minometů zabývaly především Böhlerovy závody ve Vídni, Škodovy závody v Plzni, Kolben & Co. v Praze nebo brněnská společnost „Ignaz Storek, ocelárna, slévárna měkké litiny a železa“.

Poslední jmenovaná továrna přišla v roce 1915 s malým nadkaliberním minometem, který si pro svou jednoduchost a nízkou hmotnost získal u vojáků velkou oblibu. Spíše než minomet by bylo vhodnější jej nazývat vrhačem granátů. Především proto, že jej používala předně pěchota v zákopech. Byl vhodný jednak k postřelování nepřátelských zákopů, tak především k umlčování kulometů. Dostřel sice činil maximálně 350 metrů, to ale v daných podmínkách postačovalo. Mnohem důležitější byla nízká hmotnost a jednoduchost na obsluhu. Zbraň o hmotnosti 17 kg sestává z ložiště a hlavně. Součástí ložiště o rozměrech 40 x 24 cm je náměrový oblouk, na kterém se nachází stupnice v rozsahu 30° až 85°.

Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nacházejí dva exempláře, které byly v roce 1926 převedeny do tehdejšího Památníku odboje výnosem Ministerstva národní obrany.

 

Aktuálně



Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…
Asymetrická aliance - Vojensko-politické spojenectví Československa s Francií z let 1918‒1939

Asymetrická aliance - Vojensko-politické spojenectví Československa s Francií z let 1918‒1939

06. 05. 2025
V tomto období si připomínáme 80. výročí konce 2. světové války a počáteční…