NÁLEVKA, Vladimír. Studená válka

Studená válka byla bezesporu nejdůležitější mocenskou a ideologickou hrou druhé poloviny 20. století. Soupeření mezi jeho hlavními aktéry, Spojenými státy a Sovětským svazem, v ní rychle nabralo globální charakter. Autor této publikace, Vladimír Nálevka (1941–2010), se zabýval dějinami dvacátého století, zvláště mezinárodními vztahy, druhou světovou válkou a dějinami španělsky mluvících zemí. Hlavním tématem prezentované knihy je vztah SSSR a USA po druhé světové válce, který je hodnocen z tradicionalistických a pro-západních pozic, velká pozornost je věnována i procesu evropské integrace na jeho pozadí. Několik tematických kapitol vybočuje z evropského prostoru (Indočína, Afrika, Latinská Amerika).

Kromě přehledu notoricky známých dat a událostí se zde objevuje i mnoho méně známých postřehů a souvislostí. K 1. lednu 1947 byla z americké a britské zóny v Německu vytvořena tzv. bizonie (dvojzóna, tedy sjednocení americké a britské okupační zóny - Bavorsko, Württembersko-Bádensko, Hesensko, Svobodné hanzovní město Brémy, Brunšvicko, Hannoversko, Lippe, Oldenbursko, Severní Porýní-Vestfálsko, Schaumburg-Lippe, Šlesvicko-Holštýnsko, Svobodné a hanzovní město Hamburk), čímž Velká Británie v zásadě přenechala správu Spojeným státům americkým. Koncem února labouristická vláda předala odpovědnost v Palestině do rukou OSN a rozhodla o ukončení odchodu z Indie. K poslednímu březnu pak zastavila veškerou pomoc Řecku (ve válce s komunisty na severu) a Turecku. Následkem toho převzaly podporu obou zemí USA, k čemuž došlo formou známé Trumanovy doktríny.

Rozvinutím Kennanovy politiky zadržování komunismu byl Marshallův plán, oficiálně představený 5. června 1947. Jak konstatuje Nálevka: „S pomocí Marshallova plánu se Spojeným státům podařilo stabilizovat západní Evropu…. Na druhé straně bylo však na téměř půlstoletí potvrzeno bipolární rozdělení starého kontinentu, neboť Američané fakticky přijali realitu sovětské geopolitické sféry vlivu ve východní Evropě.“ Marshallův plán také změnil sovětský názor na balkánskou federaci, tj. spojení Jugoslávie, Albánie a Bulharska pod vedením J. B. Tita. Jeho politická neohebnost podle moskevských vzorů vedla k vyobcování Jugoslávie ze socialistického společenství a Jugoslávie do vypuknutí korejské války lavírovala na hraně vojenského konfliktu se SSSR. Důsledkem tohoto střetu byla také porážka řeckých komunistů (boje skončily 16. říjnem 1949), protože Tito zastavil jejich podporu.

Jedním z leitmotivů studené války byl vývoj německé otázky. V období největší bídy, v roce 1947, předseda Sozialdemokratische Partei Deutschlands (SPD) Kurt Schumacher formuloval teorii magnetu: „Neexistuje jiná cesta, jak vybojovat německou jednotu, než hospodářská magnetizace se Západem, která by působila na Východ natolik přitažlivě, že pouhé fungování mocenského aparátu by přestalo být dostačujícím prostředkem k udržení vlády.“ Dne 17. dubna 1948 se přidružila k dvojzóně i Francie, čímž vznikla tzv. trizonie (trojzóna se skládala z Porýní-Falc, Bádensko, Württembersko-Hohenzollernsko - Sársko nebylo formálně okupováno, mělo zvláštní autonomní status a ke Spolkové republice Německo se připojilo až 1. ledna 1957). Západní spojenci zde provedli měnovou reformu, jejíž zavedení v Západním Berlíně (23. června 1948) vedlo k jeho zablokování Sovětským svazem.

V roce 1949 vstoupil do závěrečné fáze proces rozdělení Německa. Grémium v čele s Konrádem Adenauerem vypracovalo návrh ústavy západoněmeckého státu. Dle Nálevky: „Myšlenka tzv. Základního zákona zdůrazňovala, že Německá říše jako stát a právní subjekt nezanikla, nýbrž byla pouze dezorganizována, z čehož vyplývala důležitá kontinuita státu.“ Základní zákon vstoupil v platnost 23. května 1949, avšak byl stále podřízen okupačnímu statutu. Válečný stav s Německem ukončili spojenci až 9. července 1951, čímž SRN povolili například uzavírat diplomatické styky. (Další, tentokrát Generální smlouva, mezi SRN a třemi mocnostmi byla podepsána 26. května 1952 a opět rušila válečný stav.)

Kniha je vázaná v brožované vazbě a má 234 stran. Obsahuje poznámkový aparát a jmenný, místní i věcný rejstřík. Text je doplněn drobnými mapkami a v závěru také chronologickým přehledem. Studená válka vyšla jako 22. svazek edice „Dějiny do kapsy“ nakladatelství Triton.

V odborných recenzích byla tato práce velmi pozitivně hodnocena. Tato kniha sleduje vývoj studené války od jejích začátků na přelomu let 1945–1946, přes formování sovětského bloku a vyhlášení Trumanovy doktríny, první velké krize, horkou válku v Koreji a zástupné konflikty v rozvojovém světě až k systémové krizi sovětské totality a následnému konci bipolarity na začátku 90. let minulého století.

Citace:

NÁLEVKA, Vladimír. Studená válka. Praha: Triton, 2003. 234 s. Dějiny do kapsy; sv. 22. ISBN 80-7254-327-X.