Československá armáda se v prvních měsících po skončení druhé světové války potýkala s nedostatkem vhodných stejnokrojů. Vojáci tak nosili pestrou směsici oděvních a výstrojních součástek, které pocházely částečně ze skladů západních armád, ale v největší míře šlo o německý trofejní materiál. Situaci s nejednotnými stejnokroji se podařilo částečně vyřešit až se zavedením nových československých stejnokrojů vz. 45.
Zajímavou ukázkou z mezidobí, kdy stejnokroje vojáků představovaly vše, jen ne požadovanou jednotnost, jsou i adaptované německé nárameníky s hodnostním označením četaře. Nárameníky z konce války jsou vyrobeny ve velmi úsporném provedení, pouze s částečnou podšívkou. Základním materiálem je šedomodré vlněné sukno používané příslušníky německého letectva. Červená lemovka vyjadřuje původní příslušnost k dělostřelectvu.