Bezprostředně po skončení druhé světové války a osvobození Československa od nacistické nadvlády začalo vycházet obnovené Národní osvobození, deník Československé obce legionářské. Noviny se svým obsahem snažily víceméně o nadstranický pohled a na jejich stránkách se objevovaly relativně objektivní zprávy, které nechaly občas promluvit i kritické hlasy ze západu, jež varovaly před změnami v oblastech spadajících pod sovětskou sféru vlivu. Avšak stejně jako v případě jiných tehdejších tuzemských nekomunistických periodik psali i autoři Národního osvobození v duchu absolutní korektnosti vůči Sovětskému svazu a Komunistické straně Československa.
Hlavním tématem čísla z 20. června 1946 se stala volba Edvarda Beneše prezidentem republiky. Benešovi byl o rok dříve pouze potvrzen prezidentský mandát a řádná volba se konala až po volbách do Ústavodárného Národního shromáždění. Samotná volba byla pouhou formalitou – v duchu deklarované politické jednoty při poválečném budování státu byl Beneš zvolen hlasy všech přítomných 298 poslanců, což nemělo do té doby v Československu obdoby a částečně to (i přes tehdejší nespornou Benešovu popularitu a jeho zásluhy o stát) svědčilo o vzrůstajícím pokřivování demokratického systému vytvořeného za první republiky i dříve. V následujících desetiletích komunistické nadvlády se tato „jednomyslnost“ naopak stala standardem.
Další strany čtvrtečního vydání obsahovaly například zajímavou zmínku o odjezdu českých manželek příslušníků americké armády do Spojených států, ale také dosti upozaděnou zprávu o pověření Klementa Gottwalda sestavením nové vlády, jež měla vzniknout na základě skončených voleb, které čeští komunisté s velkým náskokem vyhráli. Jejich cesta k úplné moci se v Národním osvobození nesetkala s přílišnou kritikou. Deník v době únorové krize pouze věcně informoval o událostech, přičemž dával mnohem větší prostor prokomunistickým hlasům. Již pár dní nato byl jeho podnázev změněn z „nezávislý deník“ na „deník ústředního akčního výboru ČsOL“. Krátce poté byl donucen skončit ve funkci jeho dlouholetý šéfredaktor Lev Sychrava. Ten zakrátko emigroval a mohl pak již jen ze zahraničí přijmout informaci o zrušení Národního osvobození na konci roku 1948. Stejně tak zanikla i Čs. obec legionářská, včleněná do Svazu bojovníků za svobodu.
Citace:
Národní osvobození. Praha: ČsOL, 1946, 17(142).