NARONOWICZ-NAROŃSKI, Józef. Budownictwo wojenne

NARONOWICZ-NAROŃSKI, Józef. Budownictwo wojenne

Józef Naronowicz-Naroński (cca 1610–1678) byl významným polským matematikem, geodetem, kartografem a pevnostním stavitelem druhé poloviny 17. století. Přes jeho nesporný význam mu dosud nebyla věnována vlastní monografie. Zatímco polští a litevští vědci Naronowicze-Narońského zmiňují alespoň v článcích zaměřených zpravidla na autorovo kartografické dílo, v českých zemích je tento spisovatel známý pouze hrstce odborníků.

Naronowicz-Naroński se narodil v litevské šlechtické rodině. Jeho vzdělávání zahrnovalo studium v litevských Kiejdanech, v polském Rakówie a pravděpodobně i v nizozemském Leidenu. Obory, ve kterých získal rozsáhlé vědomosti, byly matematika, geodézie a kartografie. V rámci svých studií ovládl kromě polštiny také několik dalších jazyků – latinu, francouzštinu, vlámštinu a částečně též němčinu. Projevoval své dovednosti také v oblasti malířství a sochařství.

V letech 1639–1659 působil Naroński ve službách Polského království. Rozvíjel své kartografické a matematické znalosti a sepsal první ze svých spisů. Jakožto příslušník náboženské skupiny tzv. Polských bratří byl však nucen Polsko opustit spolu s dalšími tisíci souvěrců. Odešel do Pruska, kde se stal inženýrem a geografem „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I. Józef Naronowicz-Naroński bývá některými odborníky považován za tvůrce moderní pruské kartografie. Do roku 1676 vytvořil 32 map, jeho práce na kompletní pruské topografii však nebyla dokončena.

Nejvýznamnějším autorovým dílem se stala publikace Księgi nauk matematycznych, na které Naronowicz pracoval v letech 1655–1660. Tato kniha je patrně nejzásadnější polskou prací 17. století, která se zabývá geodézií a kartografií. Naronowicz-Naroński ovšem nebyl pouze kartografem a geodetem, ale také vojenským inženýrem. V knihovně VHÚ Praha je uložena edice jednoho z jeho nejslavnějších děl o vojenském stavitelství – Architectura militaris to jest budownictwo wojenne. Původní rukopis byl dokončen roku 1659. O necelých tři sta let později se daný dokument stal jedním z výzkumných témat historika Tadeusze Mariana Nowaka (viz též http://www.vhu.cz/exhibit/tarnowski-jan-consilium-rationis-bellicae/). Ten vydal společně s Janinou Nowak edici Naronowiczowa rukopisu roku 1957. K jeho dalšímu vydání došlo až po Nowakově smrti – roku 2016.

Naronowiczův rukopis Architectura militaris se zabývá nejrůznějšími aspekty pevnostního stavitelství: základy aritmetiky a geometrie, bez nichž se vojenský inženýr neobejde, pokročilejšími matematickými teoriemi, charakteristikou různých prvků pevnostního stavitelství a jejich aplikací v různých terénech. Autor zkoumá i související tematiku vojenských polních táborů a zabývá se mimo jiné osobami činnými při stavbě pevností nebo vhodným stavebním náčiním. Výhodou díla bylo sepsání knihy ve vernakulárním jazyce – polštině. Díky tomu byl obsah rukopisu srozumitelný pro rozsáhlejší polské čtenářstvo, než kdyby byl sepsán ve stále ještě často užívané latině.

Ačkoliv Nowakova edice Naronowiczova díla o vojenském stavitelství vyšla již více než před šedesáti lety, jedná se dodnes o zásadní publikaci o vojenském stavitelství 17. století. Jistě zaujme nejednoho z badatelů, kteří se zpravidla zaměřují pouze na související dobová německá díla.

Citace:

NARONOWICZ-NAROŃSKI, Józef. Budownictwo wojenne. Warszava: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1957. xxvii, 270 stran, ilustrace.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…