Dne 28. října 2023 uplynulo sto let od okamžiku, kdy byl slavnostně zahájen provoz našeho národního leteckého dopravce, Československých státních aerolinií (dnes České aerolinie). V roce1923, když se slavilo páté výročí vzniku republiky, se na letišti Praha-Kbely sešli představitelé Ministerstva veřejných prací, armády, pošty, tisku a široké letecké veřejnosti, aby sledovali start prvního dopravního letadla, určeného na let do Bratislavy. Pro nepřízeň počasí však byl proveden pouze symbolický vzlet a po opsání okruhu kolem letiště následovalo přistání tamtéž. Opravdový přelet na bratislavské letiště Vajnory se konal až následující pondělí 29. října 1923, kdy šéfpilot ČSA Karel Brabenec zvedl z plochy kbelského letiště upravený vojenský letoun Aero A-14, imatrikulační značky L-BARC, a zamířil s ním na Slovensko. Stroj, který odstartoval ve 12.30, nesl na palubě kromě oficiálně prvního cestujícího ČSA, redaktora Lidových novin Václava Königa, i dva pytle s poštou o celkové hmotnosti 760 g, 600 kusů denních novin a 3 kg zavazadel. Do Bratislavy za celkem pěkného počasí dorazili v pořádku ve 14.55.
Ve sbírce VHÚ se bohužel nedochoval žádný stroj typu Aero A-14, což byla po první světové válce přepracovaná kopie rakousko-uherského vojenského letounu Hansa-Brandenburg Bra 369 pro naše letectvo. Poháněl jej stojatý vodou chlazený šestiválec Hiero N o výkonu 230 k (169 kW) a původně byl určen pouze pro dvě osoby. Pro potřeby ČSA bylo později několik „Branďáků“ upraveno na dopravu dvou cestujících.
V podsbírce VHÚ Letecký materiál se z tohoto typu dochovala pouze kovová nastřikovací pumpička, která zajišťovala vstřik pohonné směsi do sacího potrubí motoru před jeho nastartováním. Šlo v podstatě o válcovité těleso, vyrobené převážně z mosazi, opatřené otočnou rukojetí s pístkem a zpětným ventilem. Pootočením madla a jeho vytažením směrem k pilotovi se do trubice nasál benzín, zpětným zatlačením se pak dostal do nastřikovacího potrubí a k motoru. Tím se zajistilo dostatečné množství směsi potřebné k hladkému nastartování pohonné jednotky. Pumpa mohla být použita i v případě nepravidelného chodu motoru, zaviněného závadami na palivové instalaci. Její největší průměr byl 50 mm, celková délka 310 mm a hmotnost 1,8 kg. Šlo zřejmě o výrobek firmy Aero, protože její zajišťovací mechanismus, bránící samovolnému vysouvání za letu, byl opatřen českými nápisy „zajištěno“ a „odjištěno“, jiné markanty pumpa nenesla.