Využívání lehkých slitin v německém zbrojním průmyslu se ve větší míře projevilo u řady konstrukcí signálních pistolí. Kromě nízké měrné hmotnosti poskytovaly slitiny na bázi hliníku dostatečnou pevnost při nízkých provozních tlacích signálních nábojů, ale také odolnost vůči korozi.
Firma Emil Eckoldt (ECKO) v Suhlu uvedla v roce 1936 na trh dvouhlavňovou signální pistoli s tělem a hlavněmi z hliníkové slitiny. Konstrukce se závěrem systému Roux měla kladívkový bicí mechanismus s výstražníky a přepínačem, umožňujícím pořadí volby výstřelu z levé či z pravé hlavně. Přepínač, manuální pojistka na levé straně těla, vytahovač nábojnic a šroubové spoje byly zhotoveny z mosazi. Polohy přepínače volby prvního výstřelu vyznačovala na těle pistole písmena L (links – vlevo) a R (rechts – vpravo). Při nastavení páčky do střední polohy bylo možné vystřelit z obou hlavní současně, což se však, vzhledem k silnému zpětnému rázu, nedoporučovalo. Povrch zbraně chránila černá eloxová úprava.
Záhy po uvedení na trh zavedlo pistoli model „L“ do výzbroje říšské letectvo (Luftwaffe) a zbraň dostala nomenklaturní číslo 24 483 s prefixem Fl. (Fliegernummer), jež nesouviselo s výrobním číslem zbraně – všechny exempláře tohoto modelu měly stejné číslo. Později zavedlo letectvo tento model jako zpravodajský prostředek, značený písmeny Ln (Luftwaffen-Nachrichtenmittel), avšak stejným nomenklaturním číslem. Původně mosazné díly nahradila u „zpravodajských“ pistolí ocel, páka ovládání závěru byla vyráběna buď z oceli či z duralu. Kromě objednávek letectva firma Eckoldt pistole nabízela na civilním trhu pro potřeby posádek civilních plavidel.
Kromě mateřské firmy se pistole model „L“ dostaly do výrobních programů dalších závodů. Vyráběla je například firma August Menz v Suhlu, známá výrobou samonabíjecích pistolí, či zbrojovka Heinrich Krieghoff, rovněž se Suhlu, jež plnila výhradně zakázky říšského letectva. Kromě uvedených firem běžela výroba pistolí „L“ od roku 1941 také u proslulé puškařské firmy Gustav Bittner ve Vejprtech, založené v roce 1860. Její výrobky nesly v prvních letech na levé straně těla značení v podobě trojúhelníku s písmeny GBW na přeponách, později je nahradil dislokační kód „gpt“. Celková produkce dvouhlavňových pistolí model „L“ nebyla dosud vyčíslena, víme však, že firma Bittner je vyráběla až do konce války.
Exemplář z roku 1941 vyrobený firmou Gustav Bittner získalo muzeum v roce 1991 převodem z VÚ 8703 Znojmo.
Ráž: 26,5 mm
Celková délka: 280 mm
Délka hlavně: 165 mm
Hmotnost: 1250 g