Předpisová dýka byla do výstroje oddílů SS zavedena v roce 1933 a v následujících letech byla s minimálními úpravami ještě několikrát inovována. Byla nošena ke služebnímu a vycházkovému stejnokroji. Předávána byla při zvláštním obřadu pouze 9. listopadu, kdy se z SS-Anwärter (čekatel) stal SS-Mann. Každý příslušník oddílů SS si musel dýku sám zaplatit, obvykle v několika splátkách ještě před předáním. Pokud majitel dýku ztratil nebo nějakým způsobem znehodnotil, bylo to považováno za hrubé porušení služební disciplíny. V lednu 1935 bylo rozhodnuto, že příslušník vyloučený z řad SS musí svou dýku odevzdat, a to i přesto, že se jednalo o jeho soukromý majetek získaný za vlastní prostředky. V případě dobrovolného vystoupení nebo odchodu do výslužby si příslušník mohl dýku ponechat a obdržel potvrzení o svém vlastnickém právu.
Čepel přímá, dvousečná, s oboustranným středovým žebrem a středovým hrotem. Na vnější straně umístěn nápis Meine Ehre heißt Treue. Na vnitřní straně značena RZM M 7/37 RZM 1051/39 SS.
Rukojeť z černě zabarveného dřeva. Na vnější straně umístěny nacistické symboly - uprostřed jednohlavá orlice, v horní části runy SS. Rukojeť ohraničena záštitou a hlavicí ve tvaru půlměsíce. Z hlavice vystupuje matice připevňující jílec k řapu čepele. Kování je vyrobeno z leštěného poniklovaného kovu. Pochva kovová, černě lakovaná, na obou koncích s ozdobným poniklovaným kováním. V horní části je k pevnému očku připevněn volný závěsný kroužek.
Celková délka 351 mm, délka čepele 221 mm, šířka čepele 33 mm.
Dýka byla do sbírek VHÚ získána převodem v roce 1946.