Německá houfnice sFH 18 ráže 15 cm při střelbě

Německá houfnice sFH 18 ráže 15 cm při střelbě

Snímek pořízený roku 1941 na východní frontě zachycuje německou houfnici sFH 18 ráže 15 cm při střelbě.

 

Vývoj této houfnice byl zahájen ve druhé polovině dvacátých let. Jak düsseldorfská firma Rheinmetall, tak Krupp přišly s vlastními konstrukcemi, z nichž ani jedna nebyla optimální. Německá armáda proto zkombinovala základ děla od firmy Rheinmetall s lafetou od Kruppa. Houfnice sFH 18 byla německou armádou přijata do služby v květnu 1935.

Ráže houfnice byla ve skutečnosti 149 mm. Délka hlavně činila 29,5-násobek ráže, tedy 4,44 metru. Náměr činil až +45°, odměr 60°. U standardního granátu o váze 43,5 kg činila úsťová rychlost 520 m/s a maximální dostřel 13 325 m; očekávalo se, že hlaveň vydrží 15 000 –25 000 výstřelů. Rychlost střelby byla 4 výstřely za minutu. Transport zajišťovala buď koňská spřežení – v takovém případě byla houfnice rozložena na dvě části –, anebo dělostřelecký tahač. Pokud byla sFH 18 tažena vozidlem SdKfz 7, činila maximální rychlost až 50 km/h. Hmotnost houfnice v palebném postavení činila 5512 kg, při transportu za dělostřeleckým tahačem 6304 kg (zadní část lafety spočívala na kolesně).

Ve třicátých letech bylo menší množství houfnic sFH 18 vyvezeno do Číny – s tou Německo udržovalo před i po Hitlerově nástupu k moci po dlouhou dobu přátelské vztahy a pomáhalo modernizovat kuomintangskou armádu. V boji proti japonským agresorům se houfnice sFH18 plně osvědčily a předčily své japonské protějšky.

Údaje o tom, kolik měla německá armáda houfnic sFH 18 k dispozici v okamžiku vypuknutí druhé světové války, se liší, uváděno je 1 353, ale i 2 049 kusů. Po napadení SSSR se nedostatkem houfnice stal její dostřel – analogická sovětská děla měla dostřel o několik kilometrů delší. Tento problém byl řešen různými modifikacemi, novinku představovalo zavedení munice s raketovým motorem – tím se dostřel zvětšil až na víc jak 18 km.

I přes uvedený nedostatek pokračovala výroba této houfnice po celou druhou světovou válku a vrcholu dosáhla roku 1944, kdy bylo vyrobeno 2 295 kusů; na výrobě se podílela i pobočka Škodových závodů ve slovenské Dubnici. Celkový počet všech vyrobených kusů za války činí 5 403. Instalováním houfnice sFH 18 na pásový podvozek vzniklo samohybné dělo Hummel, jehož bylo od roku 1943 vyrobeno 724 kusů.

Houfnice sFH 18 byla využívána i po druhé světové válce silami mnoha zemí, jako kořistní ji zařadilo do své výzbroje i čs. dělostřelectvo a v portugalské armádě byla nasazena i do bojů v afrických koloniích.

 

Aktuálně



Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

19. 08. 2025
Minulý týden jsme si mohli připomenout další událost spjatou s historií čs. legií…
Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

18. 08. 2025
Zhruba před měsícem byl do Vojenského technického muzea Lešany převezen velmi těžký…
V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…