Zatímco na Vysočany a Libeň zaútočily americké bombardéry klasickými trhavými pumami, na Kbely a okolí použily speciální tříštivé dvacetiliberní pumičky AN-M41, které po dopadu produkovaly velké množství střepin, jež nemilosrdně prorážely trupy letadel i stěny hangárů. Jak dokládá výstava „Letadla a létání ve Kbelích“, instalovaná v Leteckém muzeu VHÚ, bylo poškození objektů a strojů přímo na kbelském letišti velké. Na výstavě je kromě prosekané stěny hangáru č. 43 vystavena také německá dvoulistá kovová, na zemi stavitelná vrtule, určená pro transportní letouny Junkers Ju 52/3m. Vrtule s šedozeleně zbarvenými duralovými listy o průměru 2 920 mm je právě poškozena obdobnou střepinou. Tím byla pro další provoz prakticky vyřazena a musela být opravena.
Použití tříštivé submunice mělo ovšem ještě další tragické následky. Obyvatelstvo okrajů Prahy, po zkušenostech z předešlých náletů, hledalo záchranu nikoliv v pevných krytech, ale dávalo přednost úprku do polí a volnějšího terénu. Takovýto úkryt však byl proti smrtonosným střepinám k ničemu a osudový omyl zaplatilo jen ve Kbelích na 117 obyvatel smrtí. Stovky dalších jich bylo zabito nebo zraněno i v okolních obcích. Pozorný divák ostatně rozpozná stopy útoku na letiště a jeho okolí vlastně dodnes.
Vrtule, vystavená v největším hangáru kbelské expozice, byla do sbírek VHÚ Praha věnována v roce 1973.