Pod obchodním názvem Dreyse si zájemce o krátké palné zbraně vybaví především poměrně nevzhlednou pistoli model 1907 v ráži 7,65 mm Browning, vyráběnou firmou Rheinische Metallwaaren- und Maschinenfabrik (RM &M) v Düsseldorfu, respektive její pobočkou v Sömmerdě (Abteilung Sömmerda). Stejný název však nesla také kapesní pistole v ráži 6,35 mm Browning, jejímž konstruktérem byl rovněž Louis Schmeisser (1848–1917). Vysvětlení, proč firma RM &M používala jako obchodního názvu jméno proslulého konstruktéra jehlovky Johanna Nikolause von Dreyse (1787–1867), je jednoduché. V roce 1901 (udáván je rovněž rok 1898) koupila továrnu Munitions- und Waffenfabrik A. G., vormals von Dreyse, vedenou vnukem vynálezce.
Po pistoli v ráži 7,65 mm Browning následoval kapesní model, často doplňkově označovaný nepřesně rokem 1908, jelikož v té době patrně ještě neexistoval. Teprve v září 1909 získal Louis Schmeisser na svoji konstrukci německý patent č. 232 868, jehož vlastním předmětem bylo upevnění hlavně.
Hlaveň měla v zadní části pod nábojovou komorou vyfrézovaný kolmý válcový výstupek, jež zapadal do odpovídajícího vrtání na těle pistole. Spojení samo o sobě hlaveň nefixovalo ve své poloze, k tomu sloužila odsuvná lišta, vedená v drážce na horní ploše závěru a hlavně. V přední části lišty byla vyfrézována radiální muška, na opačném konci se nacházel odpružený plátek hledí, jehož kvadratická základna zapadala ve složeném stavu do odpovídajícího vybrání v zadní části závěru. K rozložení pistole tak stačilo přizdvihnout plátek hledí a lištu vysunout z jejího vedení směrem vzad. Po vytažení hlavně směrem vzhůru nic nebránilo vysunutí závěru směrem vpřed z vedení na těle pistole. Dopředný pohyb usnadňovala vratná pružina vedená na vodítku, uloženém pod hlavní.
Schránkový zásobník uložený v rukojeti měl obvyklou kapacitu 6 nábojů a jediný pojistný prvek pistole představovala otočná pojistka, uložená v zadní části těla nad krčkem rukojeti. Její pracovní úhel 180 stupňů pohotovému odjištění příliš nenapomáhal, ale nepředstavoval v té době nic neobvyklého. Stejně jako řada jiných kapesních pistolí, měla Dreyse bicí mechanismus tvořený přímoběžným úderníkem, jehož zápalník plnil funkci vyhazovače nábojnic.
Dosud není jasné, kdy firma RM &M zahájila sériovou výrobu kapesních pistolí; střízlivé odhady ji situují do konce roku 1909, ale spíše se výroba rozjela až v následujícím roce, tedy 1910. První provedení, vyráběné přibližně do čísla 2160, mělo dva vytahovače nábojnic, symetricky uložené v horizontální rovině. Další variantu představovaly pistole s jedním vytahovačem, uloženým na pravé straně závěru, stále ještě v původní poloze, tedy horizontálně. Poslední, avšak také nejrozšířenější provedení pistolí Dreyse mělo vytahovač situovaný přibližně v úhlu 55 stupňů na horizontální rovinou. Podle dostupných informací běžela výroba kapesních modelů až do konce první světové války a celkový počet dosáhl téměř 75 000 kusů
Exemplář s výrobním číslem 65 597 získal VHÚ Praha v roce 1959 převodem z Krajské správy MV Praha.
Technické údaje: