Německá pistole Mauser W.T.P. Modell I

Německá pistole Mauser W.T.P. Modell I

Versailleská smlouva přinesla poraženému Německu řadu striktních omezení, výrobu armádních zbraní články smlouvy zakazovaly, takže řada významných německých zbrojovek hledala výrobní programy v civilní sféře, což neslo přirozenou orientaci na lovecké a sportovní zbraně, pistole v rážích 6,35 mm a 7,65 mm nevyjímaje. Firma Mauser v Oberndorfu na Neckaru nebyla výjimkou, ta dokonce prodala zařízení na výrobu pušek Mauser vz. 98 včetně rozpracovaných dílů Československé státní zbrojovce v Brně.

V krušných poválečných letech rozšířila zbrojovka v Oberndorfu svůj výrobní program, v němž zůstávala stálice v podobě předválečné pistole Mauser 1910/14 v ráži 6,35 mm Browning, o kapesní model, jenž dostal označení Mauser W.T.P. (Westen Taschen Pistole – pistole do kapsy u vesty). Od řady jiných kapesních pistolí v této ráži se nová pistole odlišovala nejen poměrně strohými tvary, ale také některými konstrukčními odlišnostmi. Přesné datum uvedení zbraně na trh není dodnes známo, nicméně obecně je přijímán fakt, že se v katalozích různých firem objevila poprvé v roce 1923. Nejstarší známý patent na její konstrukci byl přihlášen v červnu 1922, což by uvedené tvrzení podporovalo.

Z konstrukčního hlediska pistole nevybočovala ze zaběhnutých kolejí: měla dynamický (uzavřený) závěr, jednočinný spoušťový mechanismus, základ bicího mechanismu tvořil přímoběžný úderník. K zajištění sloužila robustní manuální pojistka, jejíž rameno v zajištěné poloze fixovalo pohyb závěru. Listové pero se třemi rameny, upevněné na zadní stěně rukojeti, sloužilo k ovládání pohybu táhla spouště a záchytu úderníku, spodní pak tvořilo záchyt zásobníku. V tomto směru využila firma předchozích zkušeností s konstrukcí pistolí vrchního dílovedoucího Josefa Nickla, využitých u modelů 1910 a 1914. Jednodílné střenky z černého plastu držel šroub ve hřbetu rukojeti.

Zcela nejmarkantnější rys nové kapesní pistole představoval způsob fixace hlavně. Ve spodní části lučíku se nacházel vertikálně posuvný dřík, jehož horní konec zapadal do vybrání ve spodní části hlavně, respektive v lůžku pro vodicí tyčinku vratné pružiny. Proti posuvu zajišťovala dřík plochá pružina s výstupkem, bez jehož stlačení nebylo možné dřík povytáhnout z těla pistole.

Ve výrobním programu firmy Mauser se pistole udržela až do roku 1937, kdy ji nahradil vylepšený zmenšený model, označený sice také W.T.P., avšak pro odlišení od předchozího provedení byl ve firemních katalozích a prospektech označován jako Modell II. Původní pistole W.T.P. tak dostala zpětně označení Modell I, pod nímž jej továrna předtím neuváděla. Celkový počet pistolí vyrobených během let 1923–1936 nebyl vzhledem k nasycenosti trhu a zřejmě nepříliš rozsáhlému exportu nijak ohromující: nejvyšší známá výrobní čísla se pohybují okolo 50 500, přičemž nejnižší čísla pistolí nového provedení se nacházejí v řadě 55 000.

Exemplář s výrobním číslem 17 246 získalo muzeum v roce 1959 převodem z Krajské správy MV Praha.

Ráž: 6,35 mm Browning

Celková délka: 115 mm

Výška: 77,8 mm

Šířka: 23,1 mm

Délka záměrné: 103 mm

Délka hlavně: 61,1 mm

Kapacita zásobníku: 6 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 330 g

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…