Nacistické Německo patřilo po Sovětském svazu mezi průkopníky vojenských vzdušných výsadků. Mezi nejznámější nasazení německých parašutistů patří účast při kampani v Holandsku, Norsku či na Krétě. Zvláštnosti výsadkového výcviku a nasazení si vyžádaly pochopitelně i vývoj speciální výstroje. Nejcharakterističtější součástkou výstroje německého výsadkáře byla speciální ocelová přilba. Její tvar zabraňoval nežádoucímu nabírání vzduchu při seskoku a čtyřbodové řemení zaručovalo stabilní polohu na hlavě. Zajímavostí je, že se přilba v roce 1940 stala, stejně jako další výstrojní součástky německých parašutistů, předlohou pro vybavení vznikajících britských výsadkových jednotek.
Korpus přilby je vylisován z jednoho kusu oceli s okrajem zalisovaným dovnitř. Zobrazená přilba byla dodána berlínskou firmou Heisler, výrobcem byl podnik Werner Zahn. Otřesy při případném nárazu tlumí pryžová vložka a výstelka přilby vyrobená z jemné kůže. Podbradník z šedé kozinky je k přilbě uchycen čtyřmi šrouby, které zároveň fungují jako větrací otvory.
Přilba je opatřena kamuflážním nátěrem v podobě nepravidelných polí zelené a hnědočervené barvy, na levé straně je pak bílou barvou namalovaný emblém 4. výsadkové divize, zformované v roce 1943.
Předmět je součástí sbírky VHÚ od konce čtyřicátých let 20. století.