Německé člunovité sáně tzv. Boots-Akja

Německé člunovité sáně tzv. Boots-Akja

Ve sbírce Vojenského historického ústavu jsou uloženy německé sáně tzv. Boots-Akja. Původ těchto saní leží u národů, které dnes obývají zasněžené severní pláně, jako jsou Laponci nebo Eskymáci a dodnes je používají ve vylepšených variacích například příslušníci horské služby.

Boots-Akja byly zavedeny do německého Wehrmachtu v roce 1942 a používaly se k převozu spojovacího materiálu, munice, granátů, plamenometů či proviantního materiálu. Jak je vidět na dobové kresbě, používaly se v podmínkách, kde by se jiné povozy bořily hluboko do sněhu. Existovaly i další varianty, například o něco lehčí a kratší sáně, které používala převážně pěchota a ženisté a jimiž byli také převáženi ranění.

Jejich konstrukce je jednoduchá. Sáně jsou uzavřené, vyráběné z borového dřeva. Uprostřed je širší prkno sloužící jako skluznice. Od něj je na každé straně pět užších latěk tvořících boky saní. V horní části jsou na příčných lištách kovové kroužky (pět na každé straně), které sloužily jako poutka na popruhy k upevnění materiálu. Na obou koncích středního prkna jsou zespodu (již ve zvedající se části) kovové kruhy pro tažná lana či popruhy. Tažnou silou byl jeden až tři muži a hmotnost materiálu, který bylo možno převážet, činila přes 160 kg. Jejich délka je 2360 mm, šířka 620 mm a výška 170 mm.

Sáně Boots-Akja byl zakoupeny do sbírky VHÚ Praha v roce 2011 ze soukromé sbírky.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…