Německý lehký minomet vzor 36 ráže 5 cm (5 cm leichter Granatwerfer 36) byl zbraní určenou pro podporu boje pěších jednotek na úrovni družstva. Jeho vývoj začal v roce 1934 společností Rheinmetall-Borsig AG a v roce 1936 jej do výzbroje přijala německá armáda (Wehrmacht). V letech 1939–1941 se tato zbraň účastnila prakticky všech tažení, která německá armáda uskutečnila. Jeho výroba skončila v roce 1941 a od roku 1942 začal být stahován z výzbroje prvosledových jednotek. Důvodů bylo několik, především nedostatečná účinnost v cíli, krátký dostřel, ale také poměrná složitost a v neposlední řadě hmotnost této zbraně. Minomet byl nahrazen modernějšími a účinnějšími zbraněmi, přesto byl dál ve výzbroji druhosledových a záložních jednotek až do konce války. Mimo jiné jím byly vyzbrojeny jednotky na atlantickém valu. Minomety si tak hojně znovu zabojovaly v létě 1944 po vylodění spojenců. Odhaduje se, že při bojích v Normandii způsobila 75 % ztrát britské pěchoty právě německá minometná palba. To vedlo k proměně britské pěchotní taktiky a urychlenému zavádění silněji pancéřovaných obrněných transportérů. Zajímavostí je, že se několik kusů těchto minometů dostalo jako kořistních také do výzbroje Československé samostatné obrněné brigády u Dunkerque, která je nasadila mimo jiné i při svém útoku 28. října 1944.
Technická data minometu:
Ráže: 50 mm
Délka hlavně: 465 mm
Hmotnost: 14 kg
Maximální dostřel: 520 m
Hmotnost miny: 0,9 kg
Rok výroby: 1939