Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Fotogalerie

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Zachovalo se pouze torzo přístroje složené z ocelové kyslíkové lahve, ventilové komory a látkového pásu, kterým se přístroj upevňoval k tělu.
Ochranné izolační přístroje se používají v prostředí, ve kterém nemůže být využito ochranných masek s filtry z důvodů nízké koncentrace kyslíku v atmosféře. Kyslík k dýchání musí být dodáván přístrojem, jehož součástí je zásobárna kyslíku. Používá se však i tehdy, je-li odstraňování škodlivin ze vzduchu filtrací obtížné nebo nemožné. Tyto přístroje byly poprvé vyvinuty již v polovině 19. století pro práci v dolech a po vypuknutí 1. světové války tak měly armády k dispozici již zavedené konstrukce těchto přístrojů. Ty mohly nahrazovat, aspoň z počátku, ochranné prostředky proti některým útočným plynům a používaly se i v prostředí s vysokou koncentrací kysličníku uhličitého (krytá nevětraná místa, v nichž docházelo ke spalování střelného prachu).
V roce 1916 vyvinula německá firma Dräger v Lübecku Heeres Sauerstoff-Schutzgerät. Přístroj vážil kolem 7,5 kg a nosil se připevněný pásem na boku. Skládal se z kyslíkové lahve (asi 120 l stlačeného kyslíku), ventilové komory s vdechovým a výdechovým ventilem, pohlcovače, dýchacího vaku, vodících hadic (chladící rourky a dýchací hadice) a ústnice nebo masky (používaly se vojenské ochranné masky). Přívod kyslíku do dýchacího vaku se obsluhoval pomocí ventilu a to podle potřeby, což vyžadovalo kvalitní výcvik a znalosti. Dále pokračoval kyslík přes chladící rourku do ventilové komory. Vydechovaný vzduch šel z ventilové komory do pohlcovače, kde docházelo k jeho regeneraci, tedy odstranění kysličníku uhličitého. Vycvičené jednotky mohly s tímto zařízením v podzemí i na povrchu pracovat až jednu hodinu. Pro armádu jich bylo vyrobeno během 1. světové války kolem 16 tisíc.

Aktuálně


Zajímáte se o historii a genealogii? Přidejte se k mezinárodnímu projektu a pomozte s identifikací mužů, kteří se ztratili v dějinách

Zajímáte se o historii a genealogii? Přidejte se k mezinárodnímu projektu a pomozte s identifikací mužů, kteří se ztratili v dějinách

13. 10. 2025
Mezinárodní tým historiků vyzývá veřejnost: Pomozte navrátit identitu vojákům zemřelým v zajetí,…
Přijďte na venkovní výstavu o koaličních válkách 1792-1815. Od zítřka ji najdete před Generálním štábem Armády ČR

Přijďte na venkovní výstavu o koaličních válkách 1792-1815. Od zítřka ji najdete před Generálním štábem Armády ČR

13. 10. 2025
Před Generálním štábem Armády ČR je od 14. října do 28. listopadu…
Přijďte v pondělí 13. 10. na besedu k tématu „Obléhání pevnosti Dunkerque“ do Národního technického muzea

Přijďte v pondělí 13. 10. na besedu k tématu „Obléhání pevnosti Dunkerque“ do Národního technického muzea

10. 10. 2025
Historik Vojenského historického ústavu Praha Jiří Plachý bude 13. října hostem diskusního…
Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

Sbírku VHÚ Praha obohatil unikátní stroj. Obrněný transportér, který byl nasazen při invazi do Československa v srpnu 1968

09. 10. 2025
Mezinárodní kontakty pracovníků Vojenského historického ústavu Praha a spolupráce s vojenskými historickými…
Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

Od rozkolu k renesanci spolupráce - Československo-francouzské vztahy v oblasti vojenského zpravodajství (září 1938‒červen 1940)

09. 10. 2025
Spojenectví s Francií tvořilo od vzniku Československa základ jeho bezpečnostní architektury. Mimořádný…