Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916

Fotogalerie

Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (upevňovací pás)
Německý ochranný izolační přístroj HSS Dräger 1916 (detail ventilu)
Zachovalo se pouze torzo přístroje složené z ocelové kyslíkové lahve, ventilové komory a látkového pásu, kterým se přístroj upevňoval k tělu.
Ochranné izolační přístroje se používají v prostředí, ve kterém nemůže být využito ochranných masek s filtry z důvodů nízké koncentrace kyslíku v atmosféře. Kyslík k dýchání musí být dodáván přístrojem, jehož součástí je zásobárna kyslíku. Používá se však i tehdy, je-li odstraňování škodlivin ze vzduchu filtrací obtížné nebo nemožné. Tyto přístroje byly poprvé vyvinuty již v polovině 19. století pro práci v dolech a po vypuknutí 1. světové války tak měly armády k dispozici již zavedené konstrukce těchto přístrojů. Ty mohly nahrazovat, aspoň z počátku, ochranné prostředky proti některým útočným plynům a používaly se i v prostředí s vysokou koncentrací kysličníku uhličitého (krytá nevětraná místa, v nichž docházelo ke spalování střelného prachu).
V roce 1916 vyvinula německá firma Dräger v Lübecku Heeres Sauerstoff-Schutzgerät. Přístroj vážil kolem 7,5 kg a nosil se připevněný pásem na boku. Skládal se z kyslíkové lahve (asi 120 l stlačeného kyslíku), ventilové komory s vdechovým a výdechovým ventilem, pohlcovače, dýchacího vaku, vodících hadic (chladící rourky a dýchací hadice) a ústnice nebo masky (používaly se vojenské ochranné masky). Přívod kyslíku do dýchacího vaku se obsluhoval pomocí ventilu a to podle potřeby, což vyžadovalo kvalitní výcvik a znalosti. Dále pokračoval kyslík přes chladící rourku do ventilové komory. Vydechovaný vzduch šel z ventilové komory do pohlcovače, kde docházelo k jeho regeneraci, tedy odstranění kysličníku uhličitého. Vycvičené jednotky mohly s tímto zařízením v podzemí i na povrchu pracovat až jednu hodinu. Pro armádu jich bylo vyrobeno během 1. světové války kolem 16 tisíc.

Aktuálně


Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

05. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínka data narození: parašutista Jan Hrubý / 4. 3. 1915 - 18. 6. 1942

Připomínka data narození: parašutista Jan Hrubý / 4. 3. 1915 - 18. 6. 1942

04. 03. 2026
Dnes si připomínáme 111 let od narození československého parašutisty Jana Hrubého, statečného…
Připomínka 20. výročí ukončení humanitární operace NATO Winter Race v Pákistánu, v níž byli zapojeni i čeští odborníci a vojáci

Připomínka 20. výročí ukončení humanitární operace NATO Winter Race v Pákistánu, v níž byli zapojeni i čeští odborníci a vojáci

04. 03. 2026
V únoru letošního roku uplynulo 20 let od ukončení operace NATO “Winter Race“,…
Přijďte do konce března na výstavu „1945 -Voláme všechny Čechy!“ do Armádního muzea Žižkov

Přijďte do konce března na výstavu „1945 -Voláme všechny Čechy!“ do Armádního muzea Žižkov

03. 03. 2026
Už jen poslední měsíc zbývá do skončení výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“,…
Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…