Válečný námořní odznak (Flotten-Kriegsabzeichen) patří do skupiny kvalifikačních a vojenských záslužných odznaků nacistického Německa, které byly v různých provedeních zřizovány prakticky pro všechny druhy zbraní ozbrojených sil nacistické Třetí říše. Zmíněný odznak byl zřízen 30. dubna 1941, nicméně udělován mohl být i zpětně za zásluhy vykonané před tímto datem. Autorem původního návrhu odznaku byl Wilhelm Ernst Peekhaus.
Odznak se uděloval za minimálně 12 týdnů kontinuální služby na bitevní lodi nebo křižníku s dobrým chováním, vystupováním a řádně odváděnými úkoly. Počet odsloužených týdnů nezbytných pro udělení mohl být snížen, pokud: 1) byl potenciální nositel během plavby zraněn či zabit a odznak byl udělován in memoriam, 2) za výjimečné činy během námořního bojového střetu, 3) dekorovaný byl členem posádky lodě, která se potopila během bojové akce (Bismarck, Admiral Graf Spee, Blücher), 4) dekorovaný měl podíl na potopení lodi HMS Rawalpindi prostřednictvím lodí Scharnhorst a Gneisenau, nebo se podílel na potopení dvou obchodních lodí jižně od ostrova Jan Mayen prostřednictvím lodi Deutschland. Na odznak bez ohledu na přesný počet odsloužených týdnů měli nárok také všichni členové posádek lodí Scharnhorst a Gneisenau, a to za operační efektivitu těchto lodí. Konečně pak měli nárok na udělení odznaku bez přesného počtu odsloužených týdnů všichni členové posádky lodi Tirpitz, kteří byli na palubě během jejího bombardování a potopení letouny R.A.F. ve fjordu Tromsø 12. prosince 1944.
Popis:
Odznak je oválného tvaru o výšce 57 mm a šířce 44 mm při síle 2-3 mm, odlévaný z bronzu, zlacený a stříbřený. Odznak tvoří zlacený věnec dubových listů, který je ve spodní části převázaný a v horní části přeložený nacistickou orlicí se svastikou ve spárech (svastika je zde rozbroušená). Ve spodní třetině vnitřního prostoru věnce je znázorněna vodní hladina a na ní z čelního pohledu orientovaná bitevní loď. Na reversní straně odznaku se nachází svisle orientovaná připínací jehlice a značka výrobce: FEC. ADOLF BOCK AUSF. SCHWERIN BERLIN.
Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán koupí v roce 1973.