Němečtí revolucionáři za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht

Němečtí revolucionáři za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht

Snímek zachycuje německé revolucionáře v berlínské zoologické zahradě za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht. V době zveřejnění této fotografie si připomínáme sto let od počátku revoluce v Německu.

 

Na podzim roku 1918 bylo císařské Německo v zoufalé situaci. Obyvatelstvo hladovělo, armády byly vytlačovány z Francie a Belgie, spojenci postupně odpadali, a ani fakt, že pod německou mocí se nalézala velká část východní Evropy, nemohl na stavu věcí nic zlepšit. Na přelomu října a listopadu došlo ke vzpourám v německém námořnictvu, 4. listopadu vzbouřenci obsadili Kiel a záhy se revoluce rozšířila po celém Německu. 9. listopadu byla v Berlíně vyhlášena republika, císař Vilém II. odjel do nizozemského exilu. 11. listopadu 1918 bylo uzavřeno příměří v Compiègne. Zrodila se legenda o v poli neporažené německé armádě, jež utržila ránu dýkou do zad. Německé armády stále v zásadě všude stály na cizím území, od východní Belgie po východní Ukrajinu – skutečnost, že se němečtí spojenci jeden po druhém zhroutili, nebyla brána v potaz.

Novým německým kancléřem se stal sociální demokrat Friedrich Ebert, v zemi však narůstal chaos. Část demobilizovaných vojáků neodložila zbraně a stala se členy tzv. freikorpsů – paramilitárních pravicových jednotek. Radikální levice rovněž nebyla spokojena: 5. ledna 1919 v Berlíně povstala frakce spartakovců, avšak toto povstání bylo se souhlasem sociální demokracie rozdrceno příslušníky freikorpsů. Představitelé spartakovců, Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, byli 15. ledna zajati a zabiti. Obdobně skončila i Bavorská republika rad, vyhlášená v dubnu a poražená v květnu 1919.

Přechod od monarchie k republice byl bolestný. 19. ledna 1919 se konaly volby do nového německého parlamentu, jenž se sešel ve Výmaru a v srpnu přijal republikánskou ústavu – vznikla Výmarská republika. Poslední vážný pokus o zvrácení tohoto vývoje představoval neúspěšný Kappův puč z roku 1920. Tzv. „listopadoví zrádci“, jimž byla připisována vina za porážku ve válce, však zůstali terčem nenávisti terčem nenávisti nacionalistických kruhů, docházelo k politickým vraždám, levicové i pravicové bojůvky pevně zakořenily v německé společnosti. Nechtěná německá republika klopýtala vstříc dalším a dalším katastrofám.

Aktuálně



Na Army Film Festivalu (22. – 24. 9.) můžete vidět také filmy ze sbírky VHÚ Praha

Na Army Film Festivalu (22. – 24. 9.) můžete vidět také filmy ze sbírky VHÚ Praha

18. 09. 2025
První ročník Army Film Festivalu se bude konat v kině Atlas a také…
Seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

17. 09. 2025
Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do…
Pátrání po 450 rakousko-uherských vojácích z první světové války pohřbených v kryptě římského kostela Santa Maria dell´Anima

Pátrání po 450 rakousko-uherských vojácích z první světové války pohřbených v kryptě římského kostela Santa Maria dell´Anima

17. 09. 2025
Přednáška o pozoruhodném mezinárodním projektu věnovaném pátrání po původu a válečných osudech…
Lhaní účinnější než výstřely

Lhaní účinnější než výstřely

15. 09. 2025
V současné době sociálních sítí a mediální moci televizních stanic je při mezinárodních…
Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

12. 09. 2025
Ministryně obrany Jana Černochová dnes v památníku v Praze na Vítkově vyznamenala…