V červenci 1919 byl zaveden do výstroje čs. vojsk na Rusi nový stejnokroj, který měl československé vojáky jednoznačně odlišit od ostatních bojujících jednotek na Sibiři. První masově rozšířenou součástí byla charakteristická čepice, tzv. vydumka. Blůzy nového stejnokroje se k vojákům dostaly v podstatě až krátce pře odplutím z Vladivostoku. Zajímavostí těchto stejnokrojů je fakt, že jejich výroba se realizovala na základě čs. objednávky v Japonsku. Celkové množství objednaných kompletů bylo 60 000 (čepice, blůza, kalhoty, plášť, boty). Velká část byla po návratu legionářů používána i vojáky československé armády.
Přestože oficiální název této stejnokrojové součástky je kabát pro důstojníky, byl určen pro všechny příslušníky čs. vojska na Rusi. Zapínání je vyřešeno pomocí pěti navrch našitých kostěných knoflíků. Inspirace západními, zejména americkými vzory stejnokrojů, se projevila i na umístění a počtu navrch našitých kapes. Blůza (kabát pro důstojníky) je vyrobená ze sukna okrově zelené barvy, podšívka ze zeleného bavlněného plátna s vnitřní kapsou na levé straně prsou.
Blůza je součástí původní sbírky Památníku odboje.