O atomové pumě ve Vojenských listech

O atomové pumě ve Vojenských listech

Svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 bylo přelomovou dějinnou událostí, která rezonovala po celém světě. Obnovené Československo v tom nebylo výjimkou. V říjnu 1945 vyšel v časopise čs. armády Vojenské listy článek od důstojníka letectva Stanislava Krejčíka, v němž byla tato nová zbraň, „přinášející náhlá a okamžitá rozhodnutí“, představena. Větší část příspěvku je věnována vysvětlení základních principů radioaktivní přeměny a fungování atomové bomby, přičemž autor vychází z prozatím známých faktů ze zahraničního tisku. Úplný závěr textu je ale chmurnou úvahou nad budoucností lidské civilizace, které se v blízké budoucnosti má dle slov autora dostat vhodného prostředku ke spáchání sebevraždy, bude-li to tedy jejím přáním. Odpovědnost dává pisatel obecně lidstvu, i když o tom, jak bude jaderná energie využívána, reálně rozhodovali hlavně představitelé supervelmocí.

Autor článku Stanislav Krejčík, příslušník čs. letectva ve Velké Británii, vykonával u 312. stíhací perutě funkci technického důstojníka a později sloužil na jiných technických postech v rámci britské RAF. Nedlouho po návratu do Československa přešel z armády do civilního letectví, ale již v roce 1946 odešel znovu do zahraničí pracovat v mezinárodní letecké dopravní asociaci IATA. Do ČSR se již nevrátil, i když k tomu byl po nástupu komunistické diktatury v roce 1948 vyzýván.

Časopis Vojenské listy vycházel pouze od května do prosince roku 1945. Ministr národní obrany Ludvík Svoboda označil v úvodníku prvního čísla jako jeho hlavní úkol seznámit naše vojáky s Rudou armádou, aplikovat její zkušenosti v našem vojsku a pomáhat utužit vzájemnou spolupráci. O západních spojencích se vůbec nezmínil. Obsah prvních čísel Svobodově definici poměrně odpovídal, neboť se hojně využívalo překladů sovětských článků. Postupně ale rostla nespokojenost s tématy příspěvků a v úvodníku k listopadovému číslu redakce přiznává, že dosud publikovaný obsah je vystaven kritice čtenářů. Část kritických hlasů volala spíše po navázání na prvorepublikové Vojenské rozhledy, než po navýšení přítomnosti Rudé armády v tématech. Redakce slíbila do nového roku změny, hlavně co se týče odbornosti příspěvků. Ty však již nenastaly, protože Vojenské listy přestaly po prosincovém čísle vycházet. Později je nahradil časopis Vojenská mysl, vytvořený podle sovětských vzorů.

 

Citace:

KREJČÍK, S. Atomová puma. Vojenské listy. 1945, roč. 1, č. 6, s. 25-28. Dostupné z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:d1f6ba33-9ab0-11e9-8cfc-005056b73ae5.

 

Marek Fišer

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…