O atomové pumě ve Vojenských listech

O atomové pumě ve Vojenských listech

Svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 bylo přelomovou dějinnou událostí, která rezonovala po celém světě. Obnovené Československo v tom nebylo výjimkou. V říjnu 1945 vyšel v časopise čs. armády Vojenské listy článek od důstojníka letectva Stanislava Krejčíka, v němž byla tato nová zbraň, „přinášející náhlá a okamžitá rozhodnutí“, představena. Větší část příspěvku je věnována vysvětlení základních principů radioaktivní přeměny a fungování atomové bomby, přičemž autor vychází z prozatím známých faktů ze zahraničního tisku. Úplný závěr textu je ale chmurnou úvahou nad budoucností lidské civilizace, které se v blízké budoucnosti má dle slov autora dostat vhodného prostředku ke spáchání sebevraždy, bude-li to tedy jejím přáním. Odpovědnost dává pisatel obecně lidstvu, i když o tom, jak bude jaderná energie využívána, reálně rozhodovali hlavně představitelé supervelmocí.

Autor článku Stanislav Krejčík, příslušník čs. letectva ve Velké Británii, vykonával u 312. stíhací perutě funkci technického důstojníka a později sloužil na jiných technických postech v rámci britské RAF. Nedlouho po návratu do Československa přešel z armády do civilního letectví, ale již v roce 1946 odešel znovu do zahraničí pracovat v mezinárodní letecké dopravní asociaci IATA. Do ČSR se již nevrátil, i když k tomu byl po nástupu komunistické diktatury v roce 1948 vyzýván.

Časopis Vojenské listy vycházel pouze od května do prosince roku 1945. Ministr národní obrany Ludvík Svoboda označil v úvodníku prvního čísla jako jeho hlavní úkol seznámit naše vojáky s Rudou armádou, aplikovat její zkušenosti v našem vojsku a pomáhat utužit vzájemnou spolupráci. O západních spojencích se vůbec nezmínil. Obsah prvních čísel Svobodově definici poměrně odpovídal, neboť se hojně využívalo překladů sovětských článků. Postupně ale rostla nespokojenost s tématy příspěvků a v úvodníku k listopadovému číslu redakce přiznává, že dosud publikovaný obsah je vystaven kritice čtenářů. Část kritických hlasů volala spíše po navázání na prvorepublikové Vojenské rozhledy, než po navýšení přítomnosti Rudé armády v tématech. Redakce slíbila do nového roku změny, hlavně co se týče odbornosti příspěvků. Ty však již nenastaly, protože Vojenské listy přestaly po prosincovém čísle vycházet. Později je nahradil časopis Vojenská mysl, vytvořený podle sovětských vzorů.

 

Citace:

KREJČÍK, S. Atomová puma. Vojenské listy. 1945, roč. 1, č. 6, s. 25-28. Dostupné z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:d1f6ba33-9ab0-11e9-8cfc-005056b73ae5.

 

Marek Fišer

Aktuálně



Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

24. 11. 2025
Ludvík Svoboda je částí společnosti vnímán kriticky, jako státník, který zklamal. Asi…
Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

23. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Krvavý přízrak jménem Filature

Krvavý přízrak jménem Filature

21. 11. 2025
Od října 1944 se Čs. samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii (Czechoslovak…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 11. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Dnes je 17. listopad - státním svátkem si připomínáme dvě zásadní dějinné události

Dnes je 17. listopad - státním svátkem si připomínáme dvě zásadní dějinné události

17. 11. 2025
Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, slavíme Den boje za…