Obrana lidu z 20. 11. 1952 – Žaloba ke Slánského procesu

Dne 20. listopadu 1952 začal soudní proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, jak soudobý tisk označoval jeden z nejznámějších komunistických vykonstruovaných politických procesů 50. let minulého století. Proces byl zinscenován z rozkazu sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina a měl být výstrahou všem komunistickým státům, sdělující jim, že odchylky od sovětského vzoru jsou nepřípustné. Šlo zejména o jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita, který se roku 1948 definitivně rozešel se Stalinovým vzorem a směřoval Jugoslávii její vlastní cestou. Prvním takovým procesem byl soud s maďarským ministrem vnitra a zahraničních věcí László Rajkem, který byl popraven již v říjnu 1949.

Slánského proces se připravoval pod bedlivým dohledem sovětských poradců a jeho oběťmi se stali významní českoslovenští komunisté. Paradoxně i sám Rudolf Slánský, do září 1951 generální tajemník ÚV KSČ, se na přípravě procesu podílel. Prvním zatčeným byl náměstek ministra zahraničního obchodu Eugen Löbl, který byl zatčen již na podzim roku 1949. Většina dalších zatčení následovala až roku 1951, kdy došlo v listopadu i na samotného Slánského. Výběr obžalovaných, na nichž bylo přiznání vynuceno brutálním mučením, jasně ukazoval, že je možné zasáhnout kohokoliv a kdekoliv. Vedle Slánského došlo i na téměř všemocného generála Bedřicha Reicina, šéfa vojenské kontrarozvědky, který se osobně podílel na přípravě předchozích politických procesů a justičních vražd. S ohledem na skutečnost, že roku 1949 také selhal sovětský pokus o získání vlivu v levicově orientovaném Izraeli a Sověti pak přešli na proarabskou antisionistickou notu, bylo jedenáct ze čtrnácti obžalovaných označeno jako osoby židovského původu. Obžalobu postavenou na obvinění ze špionáže, záškodnictví a spiknutí proti republice vedl známý komunistický prokurátor Josef Urválek. Vše bylo samozřejmě náležitě medializováno a využito k propagandě, přičemž ohlas mezi lidmi byl obrovský a většina z několika tisíc petic žádala tresty smrti pro všechny obžalované. Hrdelních trestů nakonec padlo jedenáct, zbývající tři byly doživotní. Soudní rehabilitace se odsouzení dočkali roku 1963.

Prezentovaný tisk představuje vojenský deník Obrana lidu z 20. listopadu 1952, tedy z prvního dne soudního procesu. Na titulní straně je mu sice věnována jen krátká noticka upozorňující na skutečnost, že list obsahuje žalobu proti vedení protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, zato je ale uvedena v graficky výrazném rámečku hned vedle samotného titulu novin. Od strany tři pak žaloba zabírá plných šest stran velmi hutného a štvavého textu. Ten Slánského a jeho společníky napojil jak na západní tajné služby, tak na oběti předchozích politických procesů, jako například na popraveného generála Heliodora Píku nebo na popravenou političku Miladu Horákovou. Také Slánského učinil odpovědným za smrt komunistického politika a novináře Jana Švermy během Slovenského národního povstání. Představované noviny s žalobou ke Slánského procesu tak dodnes zůstávají silným a emotivním dokumentem doby, který připomíná, jakým způsobem mohla být v minulosti zneužita justice.

Armádní deník Obrana lidu byl digitalizován a prezentované číslo naleznete on-line dostupné v Digitální studovně Ministerstva obrany ČR.

Citace:

Obrana lidu: list Československé armády. Praha: Naše vojsko, 20. 11. 1952, 6(276), 10 s. ISSN 0231-6218.